_____________________________________________________________

Pitkovický potok, dříve zvaný Vinný potok 

Pitkovický potok má 15 km dlouhý tok, plocha povodí je 32km2, jeho přítoky jsou Čestlický potok, potok V alejích, Nupacký potok, Kuřský potok, Jažlovický potok, Kašovický potok, Vinný potok a 6 bezejmenných přítoků.
 
Potok pramení asi 1 km severozápadně od obce Stránčice ve Středočeském kraji u Svojšovic u betonárny.  Oblast se nachází v nadmořské výšce okolo 400 m n.m. Odtud teče do Otic, pokračuje přes Voděrádky a Kuří, do Lipan, do Benic a dále tok prochází Pitkovicemi ke Křeslicím, kde se vlévá zprava do Botiče v nadmořské výšce okolo 255 m n.m. V minulosti se Pitkovický potok nazýval Vinný a to až k soutoku s dnešním Botičem. Také ve středověku se Pražské Vršovice nazývaly Údolí Viničné. Název Vinný potok se zachoval pro jeden přítok dnešního Pitkovického potoka.
 
V 1. polovině 19. století měl Pitkovický potok přírodní koryto a sousedil s loukami. V dnešní době se v některých lokalitách tyto louky zachovaly a jsou sečeny. Ve Voděradském katastru byly na loukách provedeny meliorace a louky byly zorány. Některé však směrem do Mostenic zůstaly a slouží jako výběhy pro zvířata. Přesto si potok zachoval přírodní krásu. Koryto toku je v některých místech hluboké. V dřívějších letech se prováděla regulace toku potoka a úprava koryta vykamenováním. V dnešní době takováto úprava spočívá v provedení těžkou kamennou rovnaninou. Zrovna ve Voděrádkách je vidět úprava toku vykamenováním a to třeba v místě můstku směrem ke kravínu a úprava narovnáním těžkých kamenů je vidět u můstku vedle mlýna v bývalých Krabošicích. Dříve tímto potokem protékalo velké množství vody, kterou se zásobilo ve Voděrádkách zahradnictví. Bývala zde voda čistá a sloužila lidem k chlazení potravin. Zásobovala jenom ve Voděrádkách a Kuří tři mlýny, které byly závislé na průtoku vody. Kolem toku byly hluboké tůně a louky, kam se při deštích mohla voda rozlít. 
 
Po regulaci toku a úpravě - například zavezení Zájezku na návsi, zahrnutí ramena, které vedlo k mlýnu, zavezení mnohých mokřin a zrušení a zavezení rybníka s hrází za mlýnem v bývalých Krabošicích, který sloužil jako reservní nádrž na vodu, si při přívalových deštích voda hledá své původní cesty a vyplavuje obydlí. Poslední rozvodnění bylo roku 2013, kdy se voda nevešla do svého koryta a pustošila své okolí.

Takhle vypadalo místní hřiště roku 2013.

V potoce žilo mnoho živočichů a bylo zde mnoho pstruhů. Později se zde pstruzi před rybářskou sezonou museli již vysazovat. Pitkovický potok je totiž rybářským revírem. Od můstku silničního přejezdu Voděrádky - Jažlovice nad obcí Voděrádky až k pramenům a úsek 150 m pod silnicí Pitkovice - Uhříněves a i všechny přítoky jsou chovné – volný lov ryb je zde zakázán. Bohužel poslední leta se tento potok od Voděrádek až do Kuří stal mrtvou vodou a na pstruha zde nenarazíte. Dochází však k posunu, staví se čističky odpadních vod, tak doufáme, že se život do vody, kde zmizel, zase navrátí.

Část potoka na hranicích katastrů Voděrádky a Kuří.

Sledování toku od pramene je poměrně náročné. Podél toku nevedou značené cesty. Je škoda, že je i nedostatek jakýchkoliv cest, kterými by se dalo okolo procházet. Přesto je vedle toku vyšlapána spousta cestiček. Alespoň, že v blízkosti toku se dá jít po nově značených a upravených cestičkách pro pěší. Ve Voděrádkách byla cesta Od mlýna k mlýnu okolo potoka obnovena v roce 2018. Někde jsou rovněž obnovovány tyto staré cesty, které tudy vedly.
 
Cestou okolo potoka můžete vidět velké množství vývratů a větví  ze starých vrb a topolů, které byly zlomeny a zasahují někde až do toku. Je plánována obnova stromů především v okolí cest a zastavěného území. Mimo cesty a v území, které nebylo zastavěno, budou větve a výmoly ponechány jako úkryt pro živočichy. Také mezi obcemi Pitkovice a Křeslice se nachází přírodní památka Pitkovická stráň. Ta byla vyhlášena roku 1969 přírodní památkou a je součástí přírodního parku Botič-Milíčov na turistické stezce. Může se zde vidět koniklec luční, křivatec český a chrpa chlumní.
 

Potok v katastru Voděrádek býval čistý, s tůněmi a množstvím vody  a živočichů zde žijících. Malebnost tohoto potoku se již nevrátí, ale snad si lidé uvědomí, že vypoštěním odpadních vod do potoka sice oni ušetří, ale jejich potomci pokud budou mít rozum tak takovéto zničení krajiny budou dávat roky dopořádku.

Takto někteří potok znečišťují.

Zpracovala: leden 2021 Eva Šimková