______________________________________________________________________________
Dům čp. 10
V polovině osmnáctého století byl na vedlejší cestě směrem k Říčanům (nynější ulice U Boudů), za dřevěnou kaplí (nynější zděnou zvoničkou), postaven malý domek. K domku patřila jedna pastvina a zahrada.
V domku hospodařili cca od roku 1755 Bejšovcovi. Hospodařil zde Karel Bejšovec – syn mlynáře z Krabošic se svou ženou Evou. Z dětí, které se jim zde narodily, se dožily dospělosti pouze dvě dcery. Ostatní děcka jim skonala v batolecím věku. Začátkem devatenáctého století přešlo právo na domek na jednu z jejich dcer Annu v té době již provdanou Krejčovou. Rodiny Bejšovců a Krejčů zde žily ještě začátkem devatenáctého století.
Potom od roku 1815 žili v domě Pecháčkovi, Tomáš a Catharina rozená Černá pocházející z gruntu č. 7 a po matce z rodu Koubků. K domu patřila již malá stodola a byla přistavěna kovárna. Začalo se zde provozovat kovářské řemeslo.
Po roce 1850 zde žil rod Koubků. Tento rod pocházel z rodu Jana Koubka a Anny rozené Černé. Vlastnictví k těmto nemovitostem získal v červnu 185 kovář Johan (někde psaný též Jan) Koubek, který pocházel z domku nad nynější hospodou na návsi. Johan se oženil s Kateřinou rozenou Příhodovou a měli vícero dětí. Dvě děti zemřely v batolecím věku a další v řadě narozené dostaly po nich křestní jméno. Jejich prvním dítětem byla Marie, která se provdala za Františka Janovského, tím se ve Voděrádkách objevilo příjmení Janovský. Jedním z posledních zde narozených dětí z této rodiny Koubků byl František Koubek.
František se oženil s Marií rozenou Nájemníkovou a 27. 5. 1890 na ně nechali rodiče napsat nemovitosti. František provozoval kovárnu a v roce 1892 přikoupil k domu ještě jedno pastviště. Marii s Františkem se narodilo 9 dětí. Tři děti, poslední narozené a prostřední dvojčata se nedožily jednoho roku. Další dítě jim zemřelo v batolecím věku a jeden potomek spáchal v dospělosti sebevraždu. Tak z devíti potomků zůstal jeden syn a tři dcery. Také v této rodině další narozená děcka dostávala jména po zemřelém sourozenci. Roku 1911 byla přistavěna hospodářská budova a roku 1912 byla prodána část stavební parcely.
Dcery Františka a Marie Koubků se provdaly, Františka do Říčan, Anna a Anežka si vzaly bratry Formánkovi, syn Bedřich zůstal s rodiči v domě a roku 1919 si do domu přivedl nevěstu Boženu rozenou Dvorskou dceru hostinského z Voděrádek čp. 24. Dům po otci Františkovi byl roku 1925 přepsán na jeho manželku Marii. Rodina Koubků zde žila dál.
Dne 22. 2. 1930 se vložilo právo k domu podle smlouvy trhové na potomka Josefa Koubka. Josef Koubek zůstal starým mládencem, byl podivínský a říkávalo se mu Pepíček, nebo Koubeček. Domek byl z kamene a vepřovic a na střeše byly došky. Pepíček žil sám a kolikrát se zavřel v domě a nebylo ho dlouho vidět. Také když si chodil pro mléko k sousedům, tak měl vybranou kravku, od které mu mléko chutnalo, ale muselo být před ním čerstvě nadojeno, jinak si ho nevzal.
Po smrti Pepíčka 12. 1. 1970 dům zdědili příbuzní 1/3 Miloslava Tůmová, 1/3 František Koubek a 1/3 Zdeněk Koubek. Vlastnictví k domu přešlo nakonec na Miloslavu Tůmovou, která ihned požádala o povolení k rozsáhlým opravám podlah, komína, omítek a střešní krytiny, která byla došková. Později se však Miloslava rozhodla místo oprav, dům se stodolou prodat. Tato větev rodiny Koubků byla spřízněna z rodem Koubků – řezníků, z čísla pop. 3.
Roku 1973 k této nemovitosti již nepatřila kovárna a Miloslava Tůmová nemovitost prodala, obytné panu Ing. J. Studničkovi a stodolu panu Ing. J. Krninskému.
Pan Ing J. Studnička začal ihned provádět rozsáhlé stavební úpravy, z jeho vyprávění byl dům v této době v dezolátním stavu a z rozpadající se střechy vyrůstaly stromy – nálety.
Po koupi.
Začátek rekonstrukce.
Tehdejší probíhající rekonstrukce.
Nyní je obytné stavení i stodola ve vlastnictví manželů Studničkových Jana a Dany. Je to jedno ze stavení ve vesnici, které si zachovalo poměrně svůj původní vzhled. Manželé Studničkovi bydlí v Praze a domek využívají k rekreaci.
Nynější vzhled domku s původně doškovou střechou - pohled z ulice.
Čerpáno z knihovních vložek kat., císařských listů, rodokmenu rodiny Koubků, z pamětí paní Marie Boudové a pana Ing. Jana Studničky a zveřejněné fotografie s jeho souhlasem.
