______________________________________________________________________________

Dům čp. 18

Pod hospodou na dolní návsi - utopen pod silnicí - byl obecní pozemek. Tento pozemek koupila Katharina vdova po Josefu Chejnovi. Nechala zde postavit malý domeček skládající se z chodby, tzv. černé kuchyně, sednice a síně. K domu patřila i zahrada. Dům byl postaven pod úrovní silnice vedoucí do Krabošic.

Po pravé straně pod silnicí je vidět pouze kousek domu čp. 18.

Pod okny směrem do zahrady tekl potok – náhon na mlýn, pak byla zahrada a ta byla ukončena Vinným potokem, dnes zvaným Pitkovický.

Vdova Katharina rozená Nikodýmová z rodu Nikodýmů z Krabošic, která byla druhou ženou Josefa Chejna (manželé žili na gruntu čp. 2), nechala postavit tento dům pro svou dceru. Na základě svatební smlouvy z roku 1824 odevzdala tento dům své dceři Magdaleně a jejímu manželovi Josefu Novákovi. Magdalena s Josefem měli spolu děti Václava a Annu. Magdalena zemřela a Josef Novák ovdověl a tak se znovu oženil s Kateřinou rozenou Peterkovou. Polovinu domu po Magdaleně nechal ihned napsat na svou novou druhou ženu Kateřinu. Spolu měli syna Josefa mladšího. Na základě postupní smlouvy roku 1865 byla na Josefovu druhou ženu Kateřinu přepsána i druhá polovina domu a tak jí připadl dům celý. Po smrti Kateřiny dostal dům její syn Josef. Děti z prvního manželství, jejichž babička dům nechala postavit, tak nedostali nic. 

Takže roku 1894 byl dům přepsán na syna z druhého manželství Josefa Nováka ml. a jeho ženu Karolínu rozenou Chytrou. Josef a Karolína měli dceru Annu. Josef zemřel roku 1902 a roku 1903 přešla celá nemovitost na Karolínu. 

Dne 26.4.1906 přešla nemovitost na jejich dceru Annu provdanou za Františka Hanuše. Podle smlouvy směnné s Antonínem Koubkem, bylo právo vlastnické přepsáno roku 1924 na Antonína Koubka. V této době k nemovitosti již patřila i stodola. Při této směně bylo ke stavení připsáno role a dvě louky. Hned téhož dne 2.10.1924 byla nemovitost i s pozemky prodána Antonínem Koubkem Václavu Lehovcovi a jeho ženě Františce. Po smrti manžela dostala právo vlastnické k domu Františka. 

Václav a Františka Lehovcovi měli pět dětí. Jedním z dětí byl Antonín Lehovec narozen roku 1820. Antonín se oženil s Květou Wimmerovou narozenou 1926, která bydlela taktéž ve Voděrádkách. Manželé začali žít v domě v Krabošicích čp. 4 s manželčinými rodiči Wimmerovými. 

Antonín s Květou si roku 1965 požádali MNV, že mají tíživou bytovou situaci a zda by nebyla možnost koupě některého konfiskátu. Žádali to z důvodu, že se měli v nejbližší době vystěhovat z bytu v Krabošicích, jehož vlastník potřeboval místnosti pro svoji dceru. 

Stavba domku nepřicházela v úvahu, poněvadž Antonín dle dopisu pro MNV pracoval jako montér s tím, že pracoval na celém území republiky a vracel se jen na neděli 1x popřípadě 2x v měsíci. Původně žádali o koupi domku – konfiskátu Maršálka čp. 31, ale MNV doporučil žádost jiného zájemce Rektoriorka, ačkoliv jejich bytová situace byla dle nich mnohem vážnější. 

Dne 17.5.1966 dostali z MNV zamítavé stanovisko. Roku 1967 byl vyzván Antonín Lehovec, aby se do 15 dnů vystěhoval z doposud používaného bytu a nastěhoval se do rodného domu čp 18, jinak tam bude nastěhován exekučně. Antonín zdědil tento domek čp. 18 po matce Františce. Domek potřeboval úpravy, které byly povoleny svépomocí. Jednalo se o přistavení verandy a úpravy v obytné stavení při bývalém hospodářském stavení - se spíží, koupelnou, verandou a úpravou čtyř oken. Dne 26.6. 967 požádal Antonín o prodloužení úprav. Nemohl úpravy dokončit vzhledem k finanční situaci a tomu, že mu přislíbil pomoc jeho bratr František, který onemocněl a tak mu nemohl pomáhat. Manželé v tomto domku žili se svými dětmi, koryto náhonu na mlýn vyschlo, bylo zavezeno a rozšířila se o něj zahrada. 

Roku 1971 upravili domek o jednu obytnou místnost, jednalo se o bývalou stáj, která byla pokračováním obytného domu. Zazdili původní dveře a okna ze severu a osadili na domku okna na protější jižní straně. Antonín pracoval na stavbách a Květa byla vyučená švadlena. Vychovávali zde dvě děti Luďka a Jitku a jejich matka Květa zůstala s nimi doma a do konce života byla v domácnosti. Jitka se provdala za Dalibora Rybáka z Prahy, jednoho z potomků rodu Brožů a Dvořáků, kteří začátkem dvacátého století začali žít ve Voděrádkách. Po smrti manžela Antonína a to od roku 2004 žila v domě Květa sama. Později dožila v seniordomu.

Antonín a Květa Lehovcovi na svatbě své dcery.

Po smrti Květy dům s velkou zahradou užívá jejich syn Luděk Lehovec, který ho obdržel při rozdělení majetku. Domek nyní slouží jeho rodině k rekreaci.

Nynější pohled na dům čp. 18 na pravé straně.

Luděk Lehovec je třetí generací z rodiny Lehovců, která tento dům vlastní. Před nimi vlastnily dům tři generace potomků Josefa Nováka, jehož tchýně nechala dům postavit.

Čerpáno: z pamětí starousedlíků a za souhlasu a přispění potomků - Rybáků - rozená Wimmerová.