___________________________________________________________________________________

Kersko radí začínajícím zahrádkářům

Poslední dobou jsme si zvykli, že vše se dá koupit. Nemusíme nic dělat, což by nás duševně i fyzicky posílilo, ale raději se nudíme, a když něco potřebujeme, tak skočíme do supermarketu a je vystaráno. Tam si můžeme koupit i BIO, některé potraviny však okolo BIO jen prolétly. 

Často se setkáváme i s některými farmáři, kteří ze začátku měli dobrou vizi, že budou pěstovat zeleninu a zvířata bez zbytečné chemie a všech fuj přípravků. Většinou, když se jim rozjede kšeft, tak nestačí jejich produkce a začnou nakupovat a přeprodávat, údajně zdravé potraviny, protože prachy jsou prachy. 

Zkuste se každý zamyslet, zda když si koupíte farmářské kuře, nebo mrkvičku, tak zda zaručeně poznáte, že je vypěstováno bez chemických přípravků, nebo je to z velkochovů, zahradnictví a jenom to má krásnou etiketu. 

Prostě, buď to je dobré, nebo není a hodně dělá psychika „to jsme si koupili ňamku". Stačí se zamyslet nad vodou, pramenitou v plastu, která se válí na paletách ve výrobně, pak venku na slunci ve skladu velkoprodejny, pak v prodejně a nakonec u vás doma. Co se stane s vodou, kterou naberete ve studánce nebo napumpujete u studny a která je prověřena hygienou, ta vám za tu dobu, co se skladuje a prodává ta balená, tak nechutně zezelená, jako rybník. 

Zamyslete se, kolik je asi ve vyrobené pramenité vodě fuj přípravků, že přežije takovou dobu a takové změny teplot. Zkusili jste si ale vypěstovat něco sami? 

Zkuste třeba domácí vejce, ale opravdu domácí bez přibarvených žloutků nebo salátovou okurku, kterou když utrhnete, tak po rozkrojení se na řezu objeví kapičky šťávy, nebo rajče, které po přirozeném dozrání je až sladké a nemusíte ho krájet na plátky, protože je tvrdé jako prase.

Každý, kdo má kousek své půdy, tak by se mohl stát svým vlastním (alespoň malým) zásobitelem kvalitních potravin. Nemusíte mít velkou zahradu a orat. 

Stačí velké květináče, nebo pro ty, kteří to nemusí mít designově vychytané, tak postačí třeba 30ti litrový barel od Primalexu, nebo štuku, do kterého do dna vyvrtáte pár děr a na to kus střešní tašky na odtok přebytečné vody, jako u květináče. V tomto případě odpadá ohýbání, pletí mezi řádky a zbytečné zalévání okolo rostliny.

Pro ty, kteří to chtějí spolu s námi letos zkusit, tak máme několik osvědčených rad.

___________________________________________________________________________

Stromy

Dejte svým starým stromům na své zahradě možnost opět Vás potěšit úrodou a ne jenon spadaným listím. V letošním roce, kdy je zima velice teplá, tak byste měli mít již prořezané koruny vašich stromů.

Každý ovocný strom se prořezává v jiném období. Pokud strom necháváte bez prořezu, tak úroda na něm se změní a urodí se vám takzvané škarpáky. Jsou různé druhy řezu, které se provádí v odlišných časech. 

Řez je zásahem do stromu a může vést k napadení chorobami, vysychání nebo namrzání vzniklých řezů. Proto některé druhy stromů prořezáváme v zimě a jiné na jaře a i v létě.

Pro laickou údržbu stromů je rozhodující, jestli se jedná o peckovinu (plody, které mají pecky), nebo jádrovinu (plody, které mají jadřinec a jádra – jabloně atd.)

Třešně, višně a slivoně se řežou v době květu, ale i plodu, protože jsou náchylné k napadení chorobami. Nejlépe se laikům osvědčuje prořez v době sklizně. Prostě uříznu větev, kterou zamýšlím odstranit a v klidu ji na zemi "odrbu". Meruňky a broskvoně řežeme na jaře i v létě, ale opět nejvíce se osvědčil laický řez těsně po úrodě a na jaře, když strom obrazí, tak pouze vyřežeme suché větve. Jabloně a hrušně můžeme prořezávat v zimě a předjaří, nejlepším časem je únor a březen. Dobré je prořezávat stromy v bezmrazých dnech.

Skoro u všech stromů je prospěšné odstranění vzpřímených výhonů, „vlků" a obvykle také výhonů, které příliš zahušťují korunu. Vlky na jabloních a hrušních však můžeme odstraňovat i v létě. Ponecháváme výhony rostoucí v úhlu cca 45 stupňů od kmene. Typ řezu však závisí i na typu odrůdy stromu. U stromů je vhodné větve zkracovat, redukovat počet květních pupenů.

Pokud jste však stromy nikdy neprořezávali, tak se toho nebojte, vzpomeňte si, když jste jezdili v zimě okolo sadu k dálnici, tak stromy byly ořezány způsobem, že jste jen kroutili hlavou a mysleli si, že ty už v životě neurodí jablko. A jaká tam byla vždy úroda. Takže nic nezkazíte, i když to neumíte, pokud se ke stromu budete chovat s citem. Příštím rokem již budete vědět, kde jste případně udělali chyby a jak korunu stromu šetrně prosvětlit. 

Na prořez existují spousty názorů, jedni zkracují tak, druzí jinak, jedni vlky vyřezávají, druzí na ně věší závaží, aby nerostly kolmo, ale udělala se z nich větev, atd., ale vy se vždy řiďte základní radou. "Prořezávejte s citem, prosvětlete korunu, ránu po silné větvi zamažte nejlépe voskem, vyřežte vlky, suché a napadené větve, větve co se v koruně kříží a zbylé výhony větví zkraťte o 1/3". Pokud odřezáváme celou větev, nenecháváme dlouhý pahýl, ale ani neodřízneme větevní kroužek, ten poznáme jako šev na kůře v místě, kde větev přisedá ke kmeni. Prostě kdo nic nedělá, ten nic nezkazí. 

Hlavním základem je řezat jádroviny v zimě a jednoduše peckoviny po úrodě a na jaře pak odstraníte pouze suché větvičky. Takže i strom, který vám přijde strašný, slouží pouze v létě na posezení ve stínu a vy z něho odklízíte jen listí, tak Vás možná po čase překvapí svou úrodou.

Mějte na paměti, že únor je již dávno tady, tak s tím neotálejte a vzpomeňte si také, že na starých stromech, starých odrůdách se pěstovalo ovoce, které lidem vydrželo uskladněné pomalu až do léta a nepotřebovaly se na to žádné chemikálie.

________________________________________________________________________________

Kompost: 

Jak jej založit a jak kompostovat?

Poslední uspěchaná doba nás vede k tomu, že se většina lidí naučila pouze brát, ale dávat ne. Toto platí i o půdě. Spousta z nás vlastní nějaký malý, větší, nebo i veliký kus země. Naši předci si své půdy vážili, starali se o ni a snažili se jí také něco dát. To dnes již neplatí, naučili jsme se jenom brát a půdě nic nevracet. Vše, co ze země vzešlo, se většinou do země vracelo. Dříve nebyly skládky, ale u každého obydlí hlavně na venkově bylo hnojiště, nejčastěji na dvorech statků a chalup, u kravínů, vepřínů, chlívků s drůbeží, ale i na poli. Dříve sloužilo hnojiště jako odpadní prostor na veškeré zbytky organického původu, které se nepovedlo v hospodářství recyklovat. Zamyslete se nad tím, když posekáte trávu, uklidíte spadaná jablka a listí, upravíte živý plot, porazíte strom, vyřežete keře a to vše dáte do kontejneru, nebo vyvezete a toto děláte léta, tak nemizí půda z vaší zahrádky, když toto vše z této půdy vzešlo? Myslíte, že se to nahradí chemickým hnojením? Nenahradí a ještě si ničíme svou vlastní zem. Každý, komu na jeho kousku zahrady záleží, by měl mít alespoň malý kompost.

Kompost je velmi důležité mít na každé zahrádce, nejenom že tím rozšíříte třídění odpadu, ale hlavně proleželý kompost dodá rostlinám potřebné živiny. Posekaná tráva, zbytky z kuchyně, popel z grilování, listí, jemná štěpka z ořezaných větviček, případně pokud máte i hnůj z hospodářských zvířat, tak to vše je škoda, aby skončilo v popelnici, kontejneru v horším případě i ve škarpě. Založením kompostu přispějete k lepšímu třídění a hlavně hnojení zahrádky bez chemie.

Kompostér si můžete udělat sami, ze starých prken,

nebo postačí dnes již hodně využívané palety, ani je nemusíte rozdělávat.

Někteří dají přednost plastovým kontejnerům. Tyto kompostéry loni v září a již i předtím poskytovalo občanům město Říčany zdarma. Nyní si ho buď koupíte, nebo počkáte, zda město nebude tyto kontejnery nabízet znovu.

Moderní kompostéry pro úspěšné kompostování nejsou úplnou nutností. Vystačíte si i s docela primitivní konstrukcí z prken či trámů. Když kompostér již máte, tak je důležité dobře ho umístit do zahrady. Pod ohraženým kompostem vykopeme drny a na dno nic nepokládáme a hned sypeme zbytky ke kompostování, na tyto zbytky můžeme hned dát rozbité vykopané drny, které se tam rozloží. Do kompostu se dostanou žížaly a jiné živé organizmy, které podpoří rozklad. Dobré je kompostér umístit kus od domu, nejlépe pod velký strom, částečně ve stínu, tak aby po část dne na kompost svítilo slunce a ten se mohl zapařovat. Do kompostu můžeme dávat, slupky a zbytky zeleniny a ovoce, posekanou trávu, listí, plevel, popel ze dřeva, piliny, kůru, větvičky, ořechy, jehličí, slámu, seno, podestýlku od zvířat, zvířecí hnůj, peří a zbytky veget. jídla.

Do kompostu zásadně nepatří jakékoliv tuky, kosti, maso, kůže, exkrementy masožravých zvířat (psů, koček), vykvetlý plevel, rostliny napadené chorobami (plesnivé rostliny je nejlepší spálit) a jakákoliv chemie.

Vždy po pokládce odpadu do kompostéru je vhodné posypat vše vrstvou zeminy a někdy přidat i trochu vápna. Uprostřed kompostu by měl být důlek, aby voda nestékala. Jednou za čas je vhodné kompost vidlemi prohodit, aby zůstal vzdušný, což podpoří tlení.

Pokud nejste na úpravu tak úzkostliví a potřebujete velký kompost a k tomu máte velkou zahradu a slepice, tak stačí vše sypat k nim na jedno místo na hromadu a slepice to za vás prohrabou, provzdušní a vyberou případné larvy a slimáky. Vy to akorát vždy lopatou zase naházíte na haldu.

Na jaře vždy kompost použijte na zahradu a zbytek nerozloženého kompostu dejte do jednoho rohu, zasypete hlínou a na vrch vysaďte dýně. Těm dělá rozkládající se kompost na kořeny dobře a budou neuvěřitelně růst. Na zbytek plochy opět můžete sypat zbytky k dalšímu kompostování.

Kdo začíná a nemá kompost, tak je dobré na přihnojování v prvním roce použít králičí hnůj, neboť králičí podestýlka může být použita absolutně pro všechny rostliny. Když neseženete ani toto, tak pro první rok bude muset postačit koupená slušná lehčí zemina, nebo substrát. Dejte si pozor na kupovanou zeminu, která se prodává z hald, neboť vypadá lehká, černá a většinou po prvním dešti se to tmavé spláchne a vyleze veškerý nekvalitní materiál, který byl na výrobu použit. To už je lepší promíchat svou zeminu s hrabankou z lesa.

_____________________________________________________________________________

PAPRIKY

Nemusíte kupovat drahá semena F1, stačí si koupit krásnou vyzrálou papriku a vyndat jádřinec. Nemusíte semínka ani sušit, stačí je dát do kvalitní lehké zeminy (kompostu) a jemně zalévat, spíš rosit. 

Papriky se vysazují už nyní v únoru. Rostliny paprik se sází dvě k sobě, aby se opíraly jedna o druhou. Pokud jich chcete víc, tak je vysejte na tácek a pak rozpíchejte do kelímků. Pokud chcete pouze jednu až čtyři rostliny, tak vysaďte po třech semínkách do kelímku. Kdyby jedno semeno nevyšlo, tak tam máte pořád dvě rostliny, pokud vyjdou všechny tři, tak nejslabší vytrhněte. Postupně, jak budou rostliny růst, tak je přesazujte do větších a větších kelímků. Začněte třeba kelímkem od mini jogurtů. Papriky stačí mít na okně, ne na přímém slunci, ale někde tam, kde je teplo a světlo, aby se moc nevytahovaly. Při přesazování je můžete dát vždy hlouběji.

Úrodnost paprik. V našich podmínkách se paprikám daří ve skleníku, foliovníku, nebo se změnou klimatu dnes i na slunném místě u domu a na zahradě. Pokud je budete vysazovat ven, tak až v květnu, do skleníku a foliovníku můžete dříve. Pamatujte, že doba paprik od zasazení semen až do výsadby sazenic budete minimálně 3 měsíce. Silnostěnné papriky jsou krásné, ale nejsou tak úrodné a dozrávají později, než silnostěnné kapie. Tyto kapie se dají normálně koupit v obchodě. Vyberte si čerstvou (to se pozná na stopce) hodně vyzrálou papriku, ze silné rostliny, některé plody dosahují i délky 30cm a nebudete litovat. Později si můžete nechávat semena ze své osvědčené úrody.

Dnes se i malé zahradničení stává velice populární. Jde o duševní relaxaci. Když se vám něco urodí, tak je pocit z práce ještě lepší. Při pravidelném sekání trávníku přemýšlíte, co s posekanou trávou (tak jí již nebudeme sypat do škarp, abychom hlavně u sebe měli uklizeno, i když se to stalo místní zvyklostí), ale budeme pro ni hned mít využití a to do kompostu. 

I malá zahrádka nemusí být jen na okrasu, ale může být i velmi užitečným místem, na kterém si vypěstujeme vlastní BIO zeleninu a bylinky, které jsou čím dále tím populárnější. 

Až si utrhnete z vlastní úrody něco pro sebe, nebo pro vaše děti, tak hned uvidíte rozdíl v chuti a hlavně budete vědět, co jíte.

O kompostu něco příště.

Vyklíčená semínka z čerstvé papriky.                 Zemina a voda na zalévání v libovolném rozprašovači.