___________________________________________________________________________________

Kersko radí začínajícím zahrádkářům

Poslední dobou jsme si zvykli, že vše se dá koupit. Nemusíme nic dělat, což by nás duševně i fyzicky posílilo, ale raději se nudíme, a když něco potřebujeme, tak skočíme do supermarketu a je vystaráno. Tam si můžeme koupit i BIO, některé potraviny však okolo BIO jen prolétly. 

Často se setkáváme i s některými farmáři, kteří ze začátku měli dobrou vizi, že budou pěstovat zeleninu a zvířata bez zbytečné chemie a všech fuj přípravků. Většinou, když se jim rozjede kšeft, tak nestačí jejich produkce a začnou nakupovat a přeprodávat, údajně zdravé potraviny, protože prachy jsou prachy. 

Zkuste se každý zamyslet, zda když si koupíte farmářské kuře, nebo mrkvičku, tak zda zaručeně poznáte, že je vypěstováno bez chemických přípravků, nebo je to z velkochovů, zahradnictví a jenom to má krásnou etiketu. 

Prostě, buď to je dobré, nebo není a hodně dělá psychika „to jsme si koupili ňamku". Stačí se zamyslet nad vodou, pramenitou v plastu, která se válí na paletách ve výrobně, pak venku na slunci ve skladu velkoprodejny, pak v prodejně a nakonec u vás doma. Co se stane s vodou, kterou naberete ve studánce nebo napumpujete u studny a která je prověřena hygienou, ta vám za tu dobu, co se skladuje a prodává ta balená, tak nechutně zezelená, jako rybník. 

Zamyslete se, kolik je asi ve vyrobené pramenité vodě fuj přípravků, že přežije takovou dobu a takové změny teplot. Zkusili jste si ale vypěstovat něco sami? 

Zkuste třeba domácí vejce, ale opravdu domácí bez přibarvených žloutků nebo salátovou okurku, kterou když utrhnete, tak po rozkrojení se na řezu objeví kapičky šťávy, nebo rajče, které po přirozeném dozrání je až sladké a nemusíte ho krájet na plátky, protože je tvrdé jako prase.

Každý, kdo má kousek své půdy, tak by se mohl stát svým vlastním (alespoň malým) zásobitelem kvalitních potravin. Nemusíte mít velkou zahradu a orat. 

Stačí velké květináče, nebo pro ty, kteří to nemusí mít designově vychytané, tak postačí třeba 30ti litrový barel od Primalexu, nebo štuku, do kterého do dna vyvrtáte pár děr a na to kus střešní tašky na odtok přebytečné vody, jako u květináče. V tomto případě odpadá ohýbání, pletí mezi řádky a zbytečné zalévání okolo rostliny.

Pro ty, kteří to chtějí spolu s námi letos zkusit, tak máme několik osvědčených rad.

_______________________________________________________________________________

Jak zazimovat muškáty

Muškáty patří k oblíbeným truhlíkovým květinám. Nepotřebují přehnanou péči. Krásně kvetou od jara až do prvních mrazíků. Je jich mnoho odrůd. Pokud chceme, aby hodně kvetly, tak je nevyhodíme, ale zazimujeme je na další rok.

Musíme je začít připravovat na zimu už v září. Podle toho, jak moc se ochlazuje, tak je zapotřebí méně je zalévat a přestat je hnojit, aby se zastavil růst a mohly dobře vyzrát. Tím připravíme rostlinu na zimní režim.

Když se citelně ochladí, tak u vzpřímených muškátů seřízneme letošní výhony těsně nad kolénkem, aby zbytečně rostlinu v zimě nevysilovaly. Někdo je ale také neseřezává. Převislé se ale musí zkrátit cca o 15cm. Rostlinu očistíme od všech suchých částí.

K přezimování běžně pěstovaných druhů je vhodná teplota do 10°C. Čím je místnost tmavší, tím je vhodnější nižší teplota. Přestože muškáty potřebují klid, tak ve tmě se jim nebude dařit. Je nevhodné skladovat je ve sklepě, nebo garáži. Vhodné k přezimování je místo v nevytápěném skleníku, chodbě, nebo na světlé neobydlené půdě. Zálivka je vhodná 1x za 14dní a to mírná. Pokud by rostlina během zimy nasadila na květy, tak jsou zapotřebí vyštípat. Kontrolujte stav muškátů a v březnu zkraťte výhony, přesaďte do nového substrátu, aby se jim dobře dařilo. U muškátů převislých je vhodné každoročně pěstovat nové rostliny – dříve a bohatěji kvetou než staré rostliny.

_____________________________________________________________________

Plíseň bramborová

Letos kvůli deštivému počasí se objevila plíseň na bramborách.

Na rostlinách se plíseň šíří stonkem. Příznaky choroby se nejdříve objevují na listech na vrcholech stonků a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření po celém záhonu. Na listech se nejprve objevují skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé. Takto napadené listy odumírají, později odumírá a černá stonek a rostlina hyne.

Pokud se na vaší úrodě objeví tato plíseň, tak je zapotřebí ihned bramborovou nať vytáhnout a brambory sklidit. Nať je zapotřebí zlikvidovat, spálením a podobně. Nať nesmí přijít do kompostu, protože plíseň by se takto rozšířila po zahrádce. Plody se musí sklidit a přebrat, protože plíseň by mohla sestoupit až do plodů. Potom na plodech vznikají zelenohnědé skvrny, které zasahují hluboko do dužniny plodu. Napadené plody nedozrávají a hnijí. Při velké vlhkosti se sklizeň sníží až o 80%. Tak je lepší raději malá a drobná úroda, než žádná.

Pozor plíseň infikuje brambory, z kterých se nákaza šíří. Výtrusy plísně jsou roznášeny větrem na listy zdravých rostlin. Plíseň se vám tak může rozšířit na rajčata, okurky, cukety ale i okrasné rostliny.

Pokud se vám plíseň na bramborách již objevila, tak je rozumné ostatní rostliny, jako rajčata a podobné preventivně ošetřit postřikem. Tyto postřiky jsou normálně v prodeji. Postřik použijte i v případě, že plíseň u vás není, ale má ji soused na své zahrádce.

Přestože nejsme většinou zastánci chemických přípravků, tak tato chemická ochrana je důležitým opatřením. Preventivní ošetření se provádí fungicidním přípravkem obsahujících zineb, mankozeb (např. Dithane M 45), metiramu (např. Polyram Combi)

Postřik musí pokrýt povrch rostlin v porostu. Hlavně důležité je ošetření spodní strany listů.

_____________________________________________________________________

Likvidace mšic

Mšice se se dostanou na vaše rostliny na zahrádce tak, že si jich ze začátku ani nevšimnete. Jejich rychlost množení je však úchvatná. Nejdříve se jich objeví pár, ale za chvilku jsou rostliny mšicemi doslova obalené a vysávají z rostlin život. Je zapotřebí se jich zbavit. Můžete koupit v obchodě speciální chemický přípravek, nebo si vyrobíte nechemický přípravek sami, což je mnohem šetrnější k přírodě. Návodů na výrobu je několik a také jsou mnohem levnější než kupované přípravky. Dobrou službu na postřik vám prokážou nálevy, kdy bylinu (kopřivy, pelyněk, vratič, kostival, kapradí nebo i rozdrcený česnek) necháte týden luhovat ve vodě na sluníčku. Avšak na rychlou a přímou likvidaci mšic zabírá roztok mýdla, nebo přípravek na mytí nádobí. Potom, co postřik zabere, musíte rostliny pořádně opláchnout. Pro úspěch je zásadní vyhlásit mšicím válku včas, dokud nejsou přemnožené. Ve Střední Evropě je známo přes 800 druhů mšic a tak každý postřik nemusí fungovat na každý druh mšic.

1. Ocet - 3 díly vody, 1 díl octa a lžíci přípravku na nádobí (ideálně šetrného k životnímu prostředí).

2. Rebarbora - reveň svařte a vychladlý, přecezený odvar neřeďte.

3. Coca cola - dát do rozprašovače neředěné.

4. Listy z rajských - 100 g nasekaných listů rajčat (obsahují alkaloidy, které hubí mšice), 1,5 l vody, 1 lžíce mýdla. Rajčatové listy nasekáme, namočíme do vody a po 24 hodinách scedíme a přidáme mýdlo nebo jar
5. Soda - ½ lžičky jedlé sody, 1 l vody, 1 lžička jedlého oleje, ¼ lžičky strouhaného tvrdého mýdla
Smícháme sodu s vodou (pro lepší spojení můžeme roztok ohřát – lépe se v něm rozpustí mýdlo), teprve potom přidáme olej.

Téměř všechny přípravky jsou na bázi, že se postříkaná mšice obalí lepivou hmotou a uhyne. Takže nejlepší je strouhané mýdlo ve vodě, popřípadě obyčejné tekuté mýdlo s vodou.

___________________________________________________________________

Výsev semen a výsadba předpěstovaných sazenic.


Tři svatí, Pankrác, Servác a Bonifác, se blíží.

  • Pankrác - úterý    12. 5. 2020
  • Servác - středa     13. 5. 2020
  • Bonifác - čtvrtek  14. 5. 2020

 

Výsadba po těchto dnech může začít. Ven se dají zasadit různé sazenice, jako rajčata, lilky, papriky, melouny, také cukety, dýně, melouny, kedlubny, bylinky a jiné. Na samotnou výsadbu semen na předpěstování sazenic je ale již pozdě.

Sazenice rajčat vysazujeme zešikma do větších jamek, dosypeme zeminu a zalijeme. Takto vysázená rajčata pustí co nejvíce kořenů, zalévat by se měly pouze ke kořenům, ne na listy, aby se předešlo plísni. Sazenice dýní, cuket a melounů vysazujte na slunné stanoviště, nejlépe na kompost a potřebují také častou zálivku.

Co vyséváme

Vysévat do půdy můžeme přímo hrášek, fazolky, slunečnice a také vysévat můžeme semínka letních salátů, červenou řepu, hrách, petržel, ředkvičky atd. Je ideální čas k výsevu bylinek na záhony či do nádob.

V okrasné zahradě bylo do poloviny dubna dobré provést základní jarní řez růží a přihnojit je a hlavně v době tohoto sucha, které zde panuje je pravidelně zalévat. Půdu okolo keřů je dobré mulčovat kompostovanou kůrou či štěpkou.

Okrasné i ovocné dřeviny byste měli mít do konce dubna již zasazené a to především prostokořenné. Stromky  a keře zapěstované v kontejnerech můžete vysazovat kdykoliv, ale je potřeba pravidelná zálivka a ochrana proti ostrému slunci.

Květiny

Za okno se již budou moci dát truhlíky s květinami, balkonovkami. Některé květiny můžeme také již dát do půdy.

 

Pozor všechny rady, které jsou zveřejněny, nemusí být dobré!

29. 4. 2020 vyšel na internetu článek o pěstování brambor.

Posečenou trávu nevyhazujte. Výborně poslouží na zahradě, třeba pro pěstování brambor

 

Nedávno jsme psali o výsadbě brambor, že nejlepší je řídit se počasím a teplotou. Také, že nejlépe se sází do odleželého hnoje, nebo do kompostu.

 

Z uveřejněného článku:

Čas prvního sečení trávy je tady. A s ním také přichází klasická otázka. Kam s ní? Vyhodit? Věřte, že to by byla největší chyba. Máme lepší nápady.  …….

Na brambory

Uvažujete, že si letos vypěstujete vlastní brambory? Použijte pro jejich pěstování posečenou trávu. Je to jednoduché. V místě, kde chcete založit bramborové políčko, posečte trávu a položte na něj do řádek brambory. Na ně navrstvěte trávu a takto pokračujte s každým dalším sekáním. Ideální je, aby byla na bramborách alespoň půlmetrová hromádka. Pak záhon prolijte a čekejte. Zhruba za šest až deset týdnů se objeví první rostlinky.

Takže do posečené trávy jsme již vysazovat také vyzkoušeli, ale nám se to opravdu neosvědčilo. To co neshnilo, to sežraly myši, kterým se v zapařené trávě opravdu líbilo. Možná k tomu musí být příhodné počasí, ale vedra a k tomu zalévání bramborám nesvědčilo. Podobná rada vyšla i před časem, jak se dají brambory moc dobře pěstovat v seně. Ani toto se neosvědčilo a brambory zmizely, asi se o ně také postaraly myši. Takže vyzkoušet to můžete, ale pravděpodobně se to nevydaří. Opravdu nejlépe je sázet klasicky do vyhnojené země.

________________________________________________________________________________

Cukety

Pochází ze Střední Ameriky. V současnosti se ve velkém pěstuje také v Asii a v jižních částech Evropy. Dá se pěstovat i u nás. Cukety jsou odolnější než okurky, ale stejně jako ony se plazivě rozrůstají, proto potřebují dostatek místa. Cukety obsahují velké množství vody, dužina je bohatá na minerální látky, jako je hořčík, vápník, fosfor, draslík, železo, měď a zinek. Nejdůležitější z nich je draslík, protože pomáhá zbavovat tělo nadbytečné vody a solí. Dále cuketa obsahuje vlákninu a také vitamin A, který je nepostradatelný pro látkovou přeměnu v buňkách a také vitamíny B a C. Dnes seženete semena cukety světle zelené, tmavozelené (trochu podobné okurce), žíhané a žluté (jenž má mnohem jemnější a sladší chuť). Cuketa se v této době stala velmi moderní a oblíbenou zeleninou a to s ohledem i na její všestranné využití v moderní kuchyni. Pro potřeby jedné rodiny postačí jedna sazenice, popřípadě dvě, protože při dobrém počasí, denní zálivce a pravidelném sklízení jsou rostliny velice úrodné.

Záhon si můžeme připravit tak, že do hlíny zapracujeme hnůj, nebo dostatečné množství kompostu. Cukety vyséváme v dubnu, ale můžeme si předpěstovat sazenice doma v kelímku již nyní. Předpěstované sazenice se pak sází od sebe 80 x 100 cm. 

Cuketa je teplomilná, pokud teploty klesají pod 10 stupňů, zpomaluje se růst a vývoj, rostliny nesnáší pokles teplot pod nulu. Pokud hrozí přízemní mrazíky, můžete cukety chránit netkanou textilií. Cukety rostou poměrně rychle, jsou však velmi náročné na zálivku. Při dostatečné zálivce jsou plody křehké, křupavé a šťavnaté. Zralé plody by se měly sklízet velké okolo 20 centimetrů, to jsou nejchutnější. Cukety plodí opakovaně, pokud tedy plody sbíráte pravidelně, budou cukety kvést a plodit po celou sezónu. Za jednu sezónu tak můžeme sklidit i několik kilogramů plodů. Využití v kuchyni najdou i přerostlé plody, které zapomeneme včas utrhnout.

Takže zkuste vysadit a předpěstovat sazenici třeba zelené a žluté cukety, opět někde ve verandě, nebo na okně. Nakonec budete nadšeni z této zeleniny.

________________________________________________________________________________

Brambory

Výsadba brambor

Doba výsadby se řídí počasím a teplotou, od konce března až po druhou polovinu května. Také se říká při výsadbě „Na svátek Marka – brambor plná jamka". Půda by měla v hloubce jednoho centimetru mít teplotu alespoň šest až osm stupňů tepla a nebýt příliš vlhká. Můžete uspíšit prohřátí půdy použitím netkané textilie či fólie.

Jak vybrat sadbu brambor

Do půdy patří sadbové brambory s narašenými klíčky. Dbejte na to, aby se nepolámaly. Brambory nesmí být poškozené. Když nemáte, stačí dát (pokud máte např. ve sklepě) nějaké naklíčené.

Výsadba brambor

Záhon zbavte všech plevelů a zkypřete do hloubky dvaceti centimetrů. Brambory totiž vyžadují kyprou a dobře propustnou půdu. Nejlépe vyhnojenou rozleženým hnojem, nebo kompostem. Motyčkou si vytvoříte brázdu, do které vkládáte brambory klíčky vzhůru.

Potom je přihrábněte hlínou do výšky 15 cm tak, aby vznikl jakoby po celé délce záhonu tzv. hrobeček. Brambory sázejte na šlápotu od sebe, což je požadovaných 25 až 30 cm. Řádky od sebe by měly být na 2 a půl šlápoty od sebe. Výsadbu zalijte a udržujte záhon pořád mírně vlhký. Jak brambory vyrazí, tak je hned přihrňte hlínou z meziřádku  a tím je rovnou okopete a zničíte růst plevelu.

Pravidelným kypřením a přehrnováním vyrašených brambor se vám podaří úspěšně bojovat proti nejrůznějším plevelům, akorát pýr musíte nejprve vytrhat. Na zakrytí hrůbků se dá také použít netkaná textilie. Ta dokonale chrání před poklesem teplot. Výsadba se tak stejnoměrně prohřívá a brambory lépe klíčí a rostou. V této době se dá bílá netkaná textilie 17g/m2 koupit v e-shopech, nebo i zahrádkářských potřebách, kde je otevřeno.

Kdo si jednou vypěstuje vlastní brambory a před obědem si je dojde vykopat, tak zjistí, že jejich chuť se nedá absolutně srovnat s kupovanými strojově vyoranými, namlácenými a vlastně již povadlými bramborami.

Tak a kdo dbal našich rad s výsadbou paprik a má je i přepíchané, tak by měly vypadat nějak takto. Pokud mají dost světla a přiměřeně tepla, tak nesmí být vytáhlé.

_______________________________________________________________________________

Rajčata

Sladké chuti a vůni domácích rajčat dozrálých na sluníčku, se žádná kupovaná rajčata nevyrovnají. Jedná se o jednu z nejzdravějších zelenin. Je tu březen a to je měsíc nejvhodnější pro předpěstování sazenic.

Pro dvoučlennou rodinu pouze k jídlu, ne na uskladnění, stačí dvě rostliny. Záleží však na odrůdě, podnebí a počasí. Nejvhodnější odrůdou pro naše umístění je odrůda Tornádo F1. V žádném případě nepoužívejte semena z kupovaných rajčat, která jsou tvrdá a nepřirozeně dozrálá. Raději si je první rok kupte, nebo někoho požádejte o pár semen. Příští rok již můžete mít svá semena ze svých výpěstků. Semena rajčat vyséváme do plastové misky, naplněné vhodnou zeminou, pokud chceme pouze 3 rostliny, tak opět přímo do malých kelímků, jako u paprik. Zeminu srovnáme, trochu udusáme a navlhčíme nejlépe rozprašovačem. 

Požadovaný počet semínek pokládáme tak, aby mezi nimi byla vzdálenost 1cm. Pak zasypeme max. 0,5 cm zeminou a zvlhčíme. Pro rychlejší vyklíčení můžeme překrýt misku děrovanou fólií. Malé sazeničky přepichujeme do kelímků a pak do větších. Sází se po jedné rostlině, protože na jejich pozdější oporu se používá zabodnutý kolík, ke kterému se vyvazují. V místnosti by nemělo být velké teplo, ale dostatek světla, protože by se sazenice vytahovaly do výšky. Vhodný je třeba parapet v chodbě.

Samotná výsadba rostlin by neměla být dříve než po 20.5., kvůli mrazíkům, i když poslední dobou se jaro zkracuje. Rajče patří mezi teplomilné rostliny a je vhodné sazenice sázet tam, kde je dost slunce. Velice se také osvědčilo vysazování do použitých barelů od Primalexu, nebo štukové omítky, které se naplní do poloviny našlapaným králičím hnojem a zbytek kompostem. Takto vysázená rajčata mají neuvěřitelnou úrodu a nezaléváte tak zbytečně okolí sazenice. 

Semena můžete vysazovat nejdříve od poloviny února do dubna, ideálně v březnu. Takže nenechte si letos utéct jedinečnou příležitost vypěstovat si alespoň na jedné rostlině, třeba jako ozdobu ve velkém květináči, svou vlastní zdravou a dobrou úrodu rajčat.

Jak se rajčata sází, ošetřují a vyštipují, bude dalším tématem.

_____________________________________________________________________________________

Muškáty a příprava na jaro

Podle kalendáře je stále zima, ale vypadá to, že jaro přijde dříve. 

Kdo chce mít vlastní čerstvou zeleninu a své voňavé květiny, tak se může pomalu pustit do příprav.

Pro plánované výsadby stromů a keřů můžete již v únoru vykopat jámy, aby stačily řádně vyvětrat.

Pokud máte na zahradě neshrabané listí, tak ho shrabejte, aby se z tlejícího listí nešířila strupovitost a houbové choroby.

Kdo si uložil muškáty, tak teď se již pozná, jestli přezimovaly, pokud ano, tak je seřízněte o 1/3 u každého výhonu. Až je v březnu přesadíte do nového substrátu, tak takto seříznuté mají prostor pro nové rozvětvení. 

Muškátům také velmi výrazně pomůže, Když jim trochu zkrátíte kořeny. Toto vypadá nelítostně, ale ve skutečnosti to rostliny doslova nakopne do nové sezony. V této době budou potřebovat již zálivku a dostatek světla.

Pokud začnete s přípravou muškátů včas a správně, tak na jaře budete mít spousty krásných rostlin, které vám udělají radost. To, zda jste muškátům dopřáli během zimy dobré podmínky, poznáte hned na rostlinách. Správně by měly mít krásně zbarvené zelené listy a ne nažloutlé. A protože letos byla zima nezima, tak by s tím neměl být problém. Takto budete mít krásně připravené muškáty do truhlíků za okna, nebo na zahradu.

___________________________________________________________________________

Stromy

Dejte svým starým stromům na své zahradě možnost opět Vás potěšit úrodou a ne jenon spadaným listím. V letošním roce, kdy je zima velice teplá, tak byste měli mít již prořezané koruny vašich stromů.

Každý ovocný strom se prořezává v jiném období. Pokud strom necháváte bez prořezu, tak úroda na něm se změní a urodí se vám takzvané škarpáky. Jsou různé druhy řezu, které se provádí v odlišných časech. 

Řez je zásahem do stromu a může vést k napadení chorobami, vysychání nebo namrzání vzniklých řezů. Proto některé druhy stromů prořezáváme v zimě a jiné na jaře a i v létě.

Pro laickou údržbu stromů je rozhodující, jestli se jedná o peckovinu (plody, které mají pecky), nebo jádrovinu (plody, které mají jadřinec a jádra – jabloně atd.)

Třešně, višně a slivoně se řežou v době květu, ale i plodu, protože jsou náchylné k napadení chorobami. Nejlépe se laikům osvědčuje prořez v době sklizně. Prostě uříznu větev, kterou zamýšlím odstranit a v klidu ji na zemi "odrbu". Meruňky a broskvoně řežeme na jaře i v létě, ale opět nejvíce se osvědčil laický řez těsně po úrodě a na jaře, když strom obrazí, tak pouze vyřežeme suché větve. Jabloně a hrušně můžeme prořezávat v zimě a předjaří, nejlepším časem je únor a březen. Dobré je prořezávat stromy v bezmrazých dnech.

Skoro u všech stromů je prospěšné odstranění vzpřímených výhonů, „vlků" a obvykle také výhonů, které příliš zahušťují korunu. Vlky na jabloních a hrušních však můžeme odstraňovat i v létě. Ponecháváme výhony rostoucí v úhlu cca 45 stupňů od kmene. Typ řezu však závisí i na typu odrůdy stromu. U stromů je vhodné větve zkracovat, redukovat počet květních pupenů.

Pokud jste však stromy nikdy neprořezávali, tak se toho nebojte, vzpomeňte si, když jste jezdili v zimě okolo sadu k dálnici, tak stromy byly ořezány způsobem, že jste jen kroutili hlavou a mysleli si, že ty už v životě neurodí jablko. A jaká tam byla vždy úroda. Takže nic nezkazíte, i když to neumíte, pokud se ke stromu budete chovat s citem. Příštím rokem již budete vědět, kde jste případně udělali chyby a jak korunu stromu šetrně prosvětlit. 

Na prořez existují spousty názorů, jedni zkracují tak, druzí jinak, jedni vlky vyřezávají, druzí na ně věší závaží, aby nerostly kolmo, ale udělala se z nich větev, atd., ale vy se vždy řiďte základní radou. "Prořezávejte s citem, prosvětlete korunu, ránu po silné větvi zamažte nejlépe voskem, vyřežte vlky, suché a napadené větve, větve co se v koruně kříží a zbylé výhony větví zkraťte o 1/3". Pokud odřezáváme celou větev, nenecháváme dlouhý pahýl, ale ani neodřízneme větevní kroužek, ten poznáme jako šev na kůře v místě, kde větev přisedá ke kmeni. Prostě kdo nic nedělá, ten nic nezkazí. 

Hlavním základem je řezat jádroviny v zimě a jednoduše peckoviny po úrodě a na jaře pak odstraníte pouze suché větvičky. Takže i strom, který vám přijde strašný, slouží pouze v létě na posezení ve stínu a vy z něho odklízíte jen listí, tak Vás možná po čase překvapí svou úrodou.

Mějte na paměti, že únor je již dávno tady, tak s tím neotálejte a vzpomeňte si také, že na starých stromech, starých odrůdách se pěstovalo ovoce, které lidem vydrželo uskladněné pomalu až do léta a nepotřebovaly se na to žádné chemikálie.

________________________________________________________________________________

Kompost: 

Jak jej založit a jak kompostovat?

Poslední uspěchaná doba nás vede k tomu, že se většina lidí naučila pouze brát, ale dávat ne. Toto platí i o půdě. Spousta z nás vlastní nějaký malý, větší, nebo i veliký kus země. Naši předci si své půdy vážili, starali se o ni a snažili se jí také něco dát. To dnes již neplatí, naučili jsme se jenom brát a půdě nic nevracet. Vše, co ze země vzešlo, se většinou do země vracelo. Dříve nebyly skládky, ale u každého obydlí hlavně na venkově bylo hnojiště, nejčastěji na dvorech statků a chalup, u kravínů, vepřínů, chlívků s drůbeží, ale i na poli. Dříve sloužilo hnojiště jako odpadní prostor na veškeré zbytky organického původu, které se nepovedlo v hospodářství recyklovat. Zamyslete se nad tím, když posekáte trávu, uklidíte spadaná jablka a listí, upravíte živý plot, porazíte strom, vyřežete keře a to vše dáte do kontejneru, nebo vyvezete a toto děláte léta, tak nemizí půda z vaší zahrádky, když toto vše z této půdy vzešlo? Myslíte, že se to nahradí chemickým hnojením? Nenahradí a ještě si ničíme svou vlastní zem. Každý, komu na jeho kousku zahrady záleží, by měl mít alespoň malý kompost.

Kompost je velmi důležité mít na každé zahrádce, nejenom že tím rozšíříte třídění odpadu, ale hlavně proleželý kompost dodá rostlinám potřebné živiny. Posekaná tráva, zbytky z kuchyně, popel z grilování, listí, jemná štěpka z ořezaných větviček, případně pokud máte i hnůj z hospodářských zvířat, tak to vše je škoda, aby skončilo v popelnici, kontejneru v horším případě i ve škarpě. Založením kompostu přispějete k lepšímu třídění a hlavně hnojení zahrádky bez chemie.

Kompostér si můžete udělat sami, ze starých prken,

nebo postačí dnes již hodně využívané palety, ani je nemusíte rozdělávat.

Někteří dají přednost plastovým kontejnerům. Tyto kompostéry loni v září a již i předtím poskytovalo občanům město Říčany zdarma. Nyní si ho buď koupíte, nebo počkáte, zda město nebude tyto kontejnery nabízet znovu.

Moderní kompostéry pro úspěšné kompostování nejsou úplnou nutností. Vystačíte si i s docela primitivní konstrukcí z prken či trámů. Když kompostér již máte, tak je důležité dobře ho umístit do zahrady. Pod ohraženým kompostem vykopeme drny a na dno nic nepokládáme a hned sypeme zbytky ke kompostování, na tyto zbytky můžeme hned dát rozbité vykopané drny, které se tam rozloží. Do kompostu se dostanou žížaly a jiné živé organizmy, které podpoří rozklad. Dobré je kompostér umístit kus od domu, nejlépe pod velký strom, částečně ve stínu, tak aby po část dne na kompost svítilo slunce a ten se mohl zapařovat. Do kompostu můžeme dávat, slupky a zbytky zeleniny a ovoce, posekanou trávu, listí, plevel, popel ze dřeva, piliny, kůru, větvičky, ořechy, jehličí, slámu, seno, podestýlku od zvířat, zvířecí hnůj, peří a zbytky veget. jídla.

Do kompostu zásadně nepatří jakékoliv tuky, kosti, maso, kůže, exkrementy masožravých zvířat (psů, koček), vykvetlý plevel, rostliny napadené chorobami (plesnivé rostliny je nejlepší spálit) a jakákoliv chemie.

Vždy po pokládce odpadu do kompostéru je vhodné posypat vše vrstvou zeminy a někdy přidat i trochu vápna. Uprostřed kompostu by měl být důlek, aby voda nestékala. Jednou za čas je vhodné kompost vidlemi prohodit, aby zůstal vzdušný, což podpoří tlení.

Pokud nejste na úpravu tak úzkostliví a potřebujete velký kompost a k tomu máte velkou zahradu a slepice, tak stačí vše sypat k nim na jedno místo na hromadu a slepice to za vás prohrabou, provzdušní a vyberou případné larvy a slimáky. Vy to akorát vždy lopatou zase naházíte na haldu.

Na jaře vždy kompost použijte na zahradu a zbytek nerozloženého kompostu dejte do jednoho rohu, zasypete hlínou a na vrch vysaďte dýně. Těm dělá rozkládající se kompost na kořeny dobře a budou neuvěřitelně růst. Na zbytek plochy opět můžete sypat zbytky k dalšímu kompostování.

Kdo začíná a nemá kompost, tak je dobré na přihnojování v prvním roce použít králičí hnůj, neboť králičí podestýlka může být použita absolutně pro všechny rostliny. Když neseženete ani toto, tak pro první rok bude muset postačit koupená slušná lehčí zemina, nebo substrát. Dejte si pozor na kupovanou zeminu, která se prodává z hald, neboť vypadá lehká, černá a většinou po prvním dešti se to tmavé spláchne a vyleze veškerý nekvalitní materiál, který byl na výrobu použit. To už je lepší promíchat svou zeminu s hrabankou z lesa.

_____________________________________________________________________________

PAPRIKY

Nemusíte kupovat drahá semena F1, stačí si koupit krásnou vyzrálou papriku a vyndat jádřinec. Nemusíte semínka ani sušit, stačí je dát do kvalitní lehké zeminy (kompostu) a jemně zalévat, spíš rosit. 

Papriky se vysazují už nyní v únoru. Rostliny paprik se sází dvě k sobě, aby se opíraly jedna o druhou. Pokud jich chcete víc, tak je vysejte na tácek a pak rozpíchejte do kelímků. Pokud chcete pouze jednu až čtyři rostliny, tak vysaďte po třech semínkách do kelímku. Kdyby jedno semeno nevyšlo, tak tam máte pořád dvě rostliny, pokud vyjdou všechny tři, tak nejslabší vytrhněte. Postupně, jak budou rostliny růst, tak je přesazujte do větších a větších kelímků. Začněte třeba kelímkem od mini jogurtů. Papriky stačí mít na okně, ne na přímém slunci, ale někde tam, kde je teplo a světlo, aby se moc nevytahovaly. Při přesazování je můžete dát vždy hlouběji.

Úrodnost paprik. V našich podmínkách se paprikám daří ve skleníku, foliovníku, nebo se změnou klimatu dnes i na slunném místě u domu a na zahradě. Pokud je budete vysazovat ven, tak až v květnu, do skleníku a foliovníku můžete dříve. Pamatujte, že doba paprik od zasazení semen až do výsadby sazenic budete minimálně 3 měsíce. Silnostěnné papriky jsou krásné, ale nejsou tak úrodné a dozrávají později, než silnostěnné kapie. Tyto kapie se dají normálně koupit v obchodě. Vyberte si čerstvou (to se pozná na stopce) hodně vyzrálou papriku, ze silné rostliny, některé plody dosahují i délky 30cm a nebudete litovat. Později si můžete nechávat semena ze své osvědčené úrody.

Dnes se i malé zahradničení stává velice populární. Jde o duševní relaxaci. Když se vám něco urodí, tak je pocit z práce ještě lepší. Při pravidelném sekání trávníku přemýšlíte, co s posekanou trávou (tak jí již nebudeme sypat do škarp, abychom hlavně u sebe měli uklizeno, i když se to stalo místní zvyklostí), ale budeme pro ni hned mít využití a to do kompostu. 

I malá zahrádka nemusí být jen na okrasu, ale může být i velmi užitečným místem, na kterém si vypěstujeme vlastní BIO zeleninu a bylinky, které jsou čím dále tím populárnější. 

Až si utrhnete z vlastní úrody něco pro sebe, nebo pro vaše děti, tak hned uvidíte rozdíl v chuti a hlavně budete vědět, co jíte.

O kompostu něco příště.

Vyklíčená semínka z čerstvé papriky.                 Zemina a voda na zalévání v libovolném rozprašovači.