___________________________________________________________________________________

Kersko radí začínajícím zahrádkářům

Poslední dobou jsme si zvykli, že vše se dá koupit. Nemusíme nic dělat, což by nás duševně i fyzicky posílilo, ale raději se nudíme, a když něco potřebujeme, tak skočíme do supermarketu a je vystaráno. Tam si můžeme koupit i BIO, některé potraviny však okolo BIO jen prolétly. 

Často se setkáváme i s některými farmáři, kteří ze začátku měli dobrou vizi, že budou pěstovat zeleninu a zvířata bez zbytečné chemie a všech fuj přípravků. Většinou, když se jim rozjede kšeft, tak nestačí jejich produkce a začnou nakupovat a přeprodávat, údajně zdravé potraviny, protože prachy jsou prachy. 

Zkuste se každý zamyslet, zda když si koupíte farmářské kuře, nebo mrkvičku, tak zda zaručeně poznáte, že je vypěstováno bez chemických přípravků, nebo je to z velkochovů, zahradnictví a jenom to má krásnou etiketu. 

Prostě, buď to je dobré, nebo není a hodně dělá psychika „to jsme si koupili ňamku". Stačí se zamyslet nad vodou, pramenitou v plastu, která se válí na paletách ve výrobně, pak venku na slunci ve skladu velkoprodejny, pak v prodejně a nakonec u vás doma. Co se stane s vodou, kterou naberete ve studánce nebo napumpujete u studny a která je prověřena hygienou, ta vám za tu dobu, co se skladuje a prodává ta balená, tak nechutně zezelená, jako rybník. 

Zamyslete se, kolik je asi ve vyrobené pramenité vodě fuj přípravků, že přežije takovou dobu a takové změny teplot. Zkusili jste si ale vypěstovat něco sami? 

Zkuste třeba domácí vejce, ale opravdu domácí bez přibarvených žloutků nebo salátovou okurku, kterou když utrhnete, tak po rozkrojení se na řezu objeví kapičky šťávy, nebo rajče, které po přirozeném dozrání je až sladké a nemusíte ho krájet na plátky, protože je tvrdé jako prase.

Každý, kdo má kousek své půdy, tak by se mohl stát svým vlastním (alespoň malým) zásobitelem kvalitních potravin. Nemusíte mít velkou zahradu a orat. 

Stačí velké květináče, nebo pro ty, kteří to nemusí mít designově vychytané, tak postačí třeba 30ti litrový barel od Primalexu, nebo štuku, do kterého do dna vyvrtáte pár děr a na to kus střešní tašky na odtok přebytečné vody, jako u květináče. V tomto případě odpadá ohýbání, pletí mezi řádky a zbytečné zalévání okolo rostliny.

Pro ty, kteří to chtějí spolu s námi zkusit, tak přinášíme několik osvědčených rad, doporučení a článků - viz. níže.

_______________________________________________________________________________________________

Letošní poškození stromků peckovin.

Letos v hodně zahrádkách se objevily na peckovinách spálené listy a květy. Vypadá to jako spálení po mrazu, nebo spálení od slunce, ale jedná se o moniliovou spálu. V době kvetení stromků pršelo a byly nízké teploty pod 12 °C, což zapříčinilo infekci patogenem Monilinia laxa. Nemoc pronikla do letorostu a způsobila odumírání květů a celých větviček. Bylo zapotřebí ochránit stromky postřikem a kde jsou již stromky viditelně napadeny je zapotřebí prořez peckovin spojit rovnou s odstraněním napadených větviček.

Více o této chorobě si můžete přečíst níže.

Výtah čerpán z:

https://agrobio.cz/poradna/clanek/64

Moniliová spála (úžeh)

napadá především meruňky, slivoně a višně, včetně okrasných višní (silně náchylná je např. višeň plstnatá). V menším rozsahu napadá broskvoně nebo třešně. Listy na napadených větvičkách postupně vadnou a usychají. Přitom zůstávají na větvičkách, které vypadají jako spálené (proto též úžeh nebo spála). Příznaky napadení květů, které neopadávají a zůstávají na stromech, připomínají poškození mrazem. Na napadených letorostech se velmi často objevuje klejotok, který postupně přechází i na starší dřevo a může být příčinou rozsáhlejšího poškození stromů. U všech druhů peckovin jsou podstatné rozdíly v napadení jednotlivých odrůd. Shodný původce je i příčinou moniliové hniloby plodů peckovin.

Původce choroby přezimuje v napadeném pletivu mumifikovaných plodů a dřevnatých částí. Houba škodí již v období květu, kdy přes bliznu prorůstá do semeníků a ničí květy, později pak i jednoleté letorosty nebo i starší větévky. Mohou však být napadány i tyčinky nebo korunní plátky. Větvičky jsou napadány i po mechanickém poškození (např. kroupami).


Kdy peckoviny ošetřit?

Proti moniliové spále je nutné povést ošetření vhodným fungicidem, 1-2x na jaře, a to 1x na začátku kvetení. Druhý postřik doporučujeme provést při dokvétání peckovin, a to v případě, že během kvetení bylo počasí chladné (pokles pod 13°C) a deštivé.

Proti moniliové spále meruněk a višní je vhodný použít přípravek PROTI MONILIOVÉ SPÁLE (Signum) nebo pro meruňky soupravu, která chrání také i květy proti mrazu - PROTI MONILIOVÉ SPÁLE A K OCHRANĚ KVĚTŮ MERUNĚK PROTI MRAZU (Zdravá meruňka). Dále je možná také novinka 2020, přípravek PROTI moniliové spále a hnilobě peckovin (Prolectus). Tento fungicid řeší obě choroby (spálu a hnilobu) na meruňkách, broskvoních, slivoních, třešních a višních.

 

Moniliová hniloba

Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin (meruňky, broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Na hnědých pletivech se vytvářejí špinavě bílé polštářky, které jsou tvořeny fruktifikačními orgány houby. Tyto polštářky jsou většinou uspořádány v kruzích.
Proti moniliové hnilobě se ošetřuje v létě, při zabarvování plodů, vždy ale s respektováním ochranné lhůty přípravku (tedy doby ve dnech od posledního postřiku do sklizně).

Původce choroby přezimuje převážně v korunách stromů na mumifikovaných plodech, ale i na opadlých nebo nevhodně likvidovaných napadených plodech a u višní a meruněk i na napadených větvičkách. Za vegetace se šíří větrem, vodou nebo hmyzem.

Kdy peckoviny ošetřit?

Ošetření se doporučuje především v lokalitách s pravidelným větším napadením, u náchylných odrůd nebo po větším poškození plodů, např. kroupami.

Ošetření se provádí před sklizní, avšak je limitováno ochrannou lhůtou jednotlivých přípravků - vždy musí být dodržena.

Proti moniliové hnilobě peckovin doporučujeme přípravek PROTI moniliové spále a hnilobě peckovin (Prolectus). Tento fungicid řeší obě choroby (spálu a hnilobu) na meruňkách, broskvoních, slivoních, třešních a višních. Tento přípravek má jen 1 den ochrannou lhůtu (OL) = velká výhoda!!

______________________________________________________________________

Nepříznivé počasí na rajčata.

S šlechtěním osiva existuje u nás více jak 200 odrůd rajských jablíček. Jsou to odrůdy jak tyčkových, tak keříčkových. Mimo klasických kulatých plodů, které se vždy pěstovaly, tak jsou na trhu i rajčátka třešňová, rybízová, hruškovitá, býčí srdce, datlová a spousta jiných. Také si dnes můžeme vybrat ze škály barev, od černých, přes žluté, oranžové, až po bordo červené. Tyto rajčata se dále dělí podle odrůd. Mezi zahrádkáři je velmi oblíbená odrůda Tornádo.

Letos se však ceny sazenic rajčat vyšplhaly vysoko a ten kdo si šel koupit semena, že si vypěstuje své sazeničky, tak se cenám semen také nestačil divit. Proto je velice skličující, když už si někdo semena koupil a piplal se s tím, nebo ho sazenice vyšly na nemalé peníze, tak že počasí rostlinám nepřeje.

Prozatím a v nejbližších dnech se nemusíme bát nadměrného slunečního záření, které poškozuje rostliny. Na rajčatech se to projevuje bílou nebo bledě žlutou skvrnou v místech, kam slunce nejvíce dopadá. Letos se obáváme spíše chladna, vlhka a nerovnoměrného počasí, které těmto rostlinám také škodí. Plody  mají někdy vlivem chladna drsný povrch. Ideální teplota pro růst rajčat je mezi 21 a 24 °C. Pokud se teplota pohybuje pod 16 °C nebo nad 27 °C, tak rajčata nerostou. Když rostliny mají menší teplotu než +10 stupňů, ale vypadají zdravě, tak je stejně jejich růst a vývoj narušen a může se to objevit i o něco později. V chladu rostliny přestanou růst, nedochází k opylení a začnou se objevovat nemoci rajčat. Nemůžeme ani přehlížet teplotu půdy. Pro vývoj sazenic, by měla zemina být zahřátá na +20 až +22 stupňů. Když teplota zeminy klesne na +16, tak kořeny nepřijímají vlhkost. Pokud klesne pouze na +10 až +12 stupňů, kořeny již neabsorbují žádné živiny. Při nepříznivém počasí se snažíme rostliny ochránit před chorobami a plísněmi. Chorobám se dá předejít tím, že nenecháte u rajčat listy, ani plody dotýkat se země a to i když se větvičky rajčat ohnou pod jejich tíhou. Zemina by na ně neměla ani stříkat při dešti, nebo prudkém zalévání. Zeminu je lepší pokrýt fólií nebo netkanou tkaninou. Půda by také neměla být moc mokrá. Někdy se na plodech objevují praskliny. Ty se objevují při příliš rychlém růstu, když po suchu přijde dostatek vláhy. Proto je důležitá rovnoměrná zálivka.

V tomto nestabilním počasí je nejlepším řešením zeminu překrýt nějakou zahradní textilií a pokud seženete, tak na rajčata, které jste vyvázali k tyčkám, natáhněte silný igelitový pytel. Pytel ustřihnete i dole a jako rouru ho natáhnete přes rajče i tyčku, když hořejšek při nepřízni ohnete, nebo zakolíčkujete, tak to rostlinu uchrání od chladu a přebytečného deště.

Takže si můžeme jenom přát lepší počasí, nebo se snažit rostliny nějak zabezpečit a pak v létě mít krásnou úrodu.

__________________________________________________________________________________________

Hrozba pro zahradníky – ledoví muži

Dne 12. května, 13. května a 14. května bývají odchylky v počasí.

Je to na svátek Pankráce, Serváce a Bonifáce, kdy často dochází k chladnému severnímu proudění. Není to však úplným pravidlem. Někdy se ochlazení projeví dříve, někdy později a někdy i vůbec ne. Málo pranostik je tak známých a lidé na ně věří tak, jako ty, které se vztahují k ledovým mužům.

V polovině května, bývá většinou již teplé počasí, přesto do střední Evropy pronikne velmi studený vzduch od severu. Příčinou toho je tlaková výše nad Skandinávií a tlaková níže nad východní Evropou. Mezi těmito tlakovými útvary k nám proudí studený vzduch od severu, když dojde během noci k vyjasnění, tak v ranních hodinách i mrzne. Pranostika o zmrzlých však vyjde v předpovědi tak jednou za tři roky. Každý zahradník na tyto ledové muže ale věří, a pokud nepřijdou do 14. května, tak s výsadbou raději ještě nějaký ten den počká, než by nechal pomrznout sazenice. Občas se mrazíky objeví i po čtrnáctém, kdy to nejméně čekáme. Někdy přijde jen šedivák, ale někdy i silnější mráz. Pro majitele sadů je to zdrcující, když jim stromy kvetou. Dobře se říká "Ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži".

Zajímavostí je:

Světec Pankrác, ač mu bylo pouhých 14 let, tak se odmítl vzdát křesťanství a tak byl 12. května roku 304 v Římě veřejně sťat. Je patronem dětí a ochraňuje mladé rostliny a květy. Přesto přichází v tomto období mrazíky.

Svatý Servác - biskup, zemřel 13. května 384. Servác patronem zámečníků a stolařů, pomocníkem proti bolestem nohou, horečce a proti soužení s myšmi, krysami a potkany. Dokonce je vyzýván, aby ochránil před škodami od mrazu.

Světec Bonifác se veřejně přihlásil k víře Ježíšově. Byl uvězněn, mučen a nakonec vhozen do vařící smůly roku 306. Jeho přátelé nakonec přinesli jeho ostatky do Říma, kde byl pohřben na Via Latina.

Tři mužská jména, která jsou pro nás symbolem pro chladné počasí, nosili ve středověku tito světci. Označení svátků těchto tří svatých za ledové dny nastalo až podle lidových pozorování počasí.

A tak si na ně dejme pozor, neboť v pranostikách bývá skryta pravda.

 

Třeba:  Nezamrazí-li ledoví bratři, alespoň zastudí.

            Pankráce, Serváce a Bonifáce bojí se všechny zahradnice.

            Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

______________________________________________________________________________________

I plevel může být užitečný

To, co na zahrádce někdo vykope a hodí na kompost, může posloužit jako léčivá rostlina.

Nejstaršími výrobci léků byli kořenáři, kteří rostliny trhali, sušili, skladovali a různě mísili a upravovali. Někteří dokonce psali o účincích bylin a přípravě mastí, odvarů, tinktur, náplastí a i prášků. Z těchto spisů se však zachovaly pouze zlomky. Dříve léčili hlavně kořenářky a to i ještě v době našich prababiček a babiček. Důvodem toho bylo, že doktor byl daleko, nebo na něho lidé neměli peníze. Již za Karla IV. vznikla v Čechách první lékárna. Karel IV. pozval z Itálie vynikajícího znalce rostlin. Ten vybudoval v Praze Andělskou zahradu, která sloužila k lékárenským účelům a na Starém městě pražském otevřel i výrobu léků. Středověká lékárna byla však trochu i alchymií. Byliny se stávaly i prostředkem k čarování a tak některé používané jedovaté rostliny vyvolávaly halucinace a smyslné sny.

Léčivé rostliny byly základem lidového léčitelství, které později začalo upadat. Zapomínalo se, že i rostliny nezpracované na lék, mohou samotné pomáhat. Musí je však používat s mírou a mít znalosti. Dostáváme se do doby, kdy se spousta lidí k bylinám vrací. Takže, než něco vykopeme a hodíme na kompost, zamysleme se nad tím, zda to není léčivá bylina, která by nám mohla posloužit.

HEŘMÁNEK PRAVÝ

Ten zná každý. Jeho usušené květy slouží převážně na odvary, na zklidnění pokožky, na koupele, na výplachy a i na čaj. Heřmánek býval náš důležitý vývozní artikl. Hlavní účinek heřmánku je protizánětlivý.

HLUCHAVKA BÍLÁ

Suší se bílé pyskaté korunky, z kterých se dělá odvar na pití, kloktání a studené obklady. Používá se též na rosol, tinkturu a čaj, při menstruačních poruchách, zánětech ledvin, močových cest, proti nespavosti, chudokrevnosti, onemocnění dýchacích cest a podává se na odkašlávání. Zevně se přikládají obklady na rány, křečové žíly, otoky a hemeroidy.

JITROCEL KOPINATÝ

Sušené listy mají tišící, protizánětlivý a hojivý účinek. Je známo, že jitrocel rány svírá. Nejznámější výrobek z jitrocele je sirup.

KOPŘIVA DVOUDOMÁ

Suší se listy i nať. Používá se na čaj, tinkturu a odvar. Nesušené, čerstvé kopřivy poslouží k léčení. Kopřiva svařená s vínem zažene kašel. Listy slouží k jarnímu čištění krve a šleháním postiženého místa se zažene revmatismus. Nať působí močopudně, posiluje nervy a tiší astmatické záchvaty.

PODBĚL OBECNÝ

Sušené květy bez stopek a i listy se používají na čaje, odvary a obklady. Čaj se doporučuje na potíže dýchacího ústrojí. Kloktá se při zánětu hrdla a dutiny ústní. Čerstvé listy jsou prostředek chladící a proti horečce.

PRVOSENKA JARNÍ

Suší se celá květenství a oddenek byl nazýván rajským kořenem. Odvar z kořene se pije a z květů se dělá čaj. Má velké použití - na odkašlávání, při bronchitidě, zánětech horních cest dýchacích, onemocnění močového měchýře, kamenech revmatismu, dně a vodnatelnosti. Také pomáhá při migréně a melancholii.

SMETANKA LÉKAŘSKÁ

Lidově nazývaná pampeliška, která je hojně využívána na výrobu domácího pampeliškového medu, jinak se suší kořen, listy a kořen s natí. Odstraňuje škodlivé látky z těla, pročišťuje krev, pomáhá při vyrážkách, ekzémech, cukrovce, močových kamenech, jaterních potížích, onemocnění sleziny, pálení žáhy, nechutenství a zácpě. Dokonce ze syrových listů se dělá jarní salát.

SEDMIKRÁSKA

Lidově se nazývá chudobka. Suší se květy s krátkou stopkou a dělá se z ní sirup, odvar a tinktura. Doporučuje se ke zvýšené látkové výměně, proti zimničné horečce, chřipce, vodnatelnosti, otocích, kašli, k pročišťování a jako prostředek močopudný.

VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ

Lidé ho též nazývají bradavičník, protože se s jeho pomocí zbavují bradavic. Tato bylina je prudce jedovatá. Bylo psáno, že šťáva čerstvá na kůži přiložená zaněcuje, rozboluje a umrtvuje.

Takže i plevel v zahrádce je užitečný, než ho vyhodit, je lepší si o něm něco zjistit.

Čerpáno: S halo sobotou na léčivé rostliny – vydání 1982. 

-EŠ-

____________________________________________________________________________________

Zahradník – babou kořenářkou

Na každé zahrádce se pěstují běžné bylinky, či zelenina a ani nevíme, že mají léčivé účinky.

Letos by bylo dobré si dát na zahrádku i něco z těchto rostlin, a tím si vylepšit svůj zdravotní stav.

CELER

Všechny části rostliny obsahují látky, které se vyznačují silnou močopudností a jsou bohaté na vitamíny. Celer čistí krev, podporuje trávení a posiluje nervy (což v dnešní době potřebuje skoro každý). Jako prostředek močopudný pomáhá léčit revmatismus, vodnatelnost, ledvinové choroby a choroby močového měchýře.

CIBULE

Cibule je preventivním prostředkem proti infekčním zánětlivým onemocněním. Účinkuje i proti kašli, zahlenění, chrapotu, zánětu průdušek a angíně. Kolečka cibule se přikládají na místo po bodnutí hmyzem.

ČESNEK

O česneku je známo, že je velice zdravý, avšak když se česnek velice často jí, tak může bolet hlava a česnekový pach může pronikat celým tělem, což je velice nepříjemné. Dříve česnek dávaný do vody působil jako dezinfekce. Dnes je doporučován proti vysokému tlaku, skleróze, stárnutí, zánětu průdušek a bronchitidě. Česnek obsahuje vitamíny A, B1, B2, C a E.

HRÁCH

Před lety se pasta z roztlučených lusků s hrachem přikládala na ztišení bolesti zaníceného údu, či kdekoliv na těle. Zelený hrášek je bohatý na vitamíny A, B a C.

JABLKA

Říká se, že kdo jí denně před spaním jablko, tak připravuje lékaře o práci. Jablka jsou ovocem, které v čerstvém stavu obsahuje důležité látky pro výživu člověka. Jablko bez slupky jemně projímá, zatímco jablko se slupkou dobře rozžvýkané staví. Jablka regulují trávení, povzbuzují chuť k jídlu, posilují nervovou soustavu a uklidňují bolesti hlavy. Podle některých pozorování jablka odstraňují nespavost, únavu, vyčerpání a jsou prevencí proti onemocnění žlučníku.

KOPR VONNÝ

Ve starých herbářích se lze dočíst, že po kopru se dobře spí. Koprové semeno tiší křeče, posiluje, uvolňuje žaludeční a střevní koliku, dokonce se používalo jako tišící prostředek při nervových záchvatech.

KŘEN SELSKÝ

V lidovém léčitelství se používá výhradně čerstvý. Vařením ztrácí léčivé účinky. Křen vnitřně se používá při revmatismu, vodnatelnosti, dně a kataru dýchacích cest. Zevně se používá křenový ocet při bolestech zubů, hlavy, zánětu nervů a ischiasu. Křen je považován za bylinu mládí, podobně jako žen-šen.

LEVANDULE LÉKAŘSKÁ

Levandulová silice má dezinfekční účinky, proto léčí kožní plísně. Levandulové koupele jsou z hygienického hlediska velmi užitečné. Při migréně, ochablosti, nervových křečích, pocitech závrati a úzkosti působí dobře čaj ze sušených květů.

MAJORÁNKA ZAHRADNÍ

Majoránka je prastará léčivá rostlina, kterou pěstovali již staří Egypťané. Dává se do sirupů proti kašli, do mastí a koupelí posilující nervy.

MÁTA PEPRNÁ

Řekové nazývali mátu – libá vůně. Usušená má silný charakteristický zápach a palčivě kořeněnou chuť. Zanechává chladivý pocit na sliznici, při silnější koncentraci působí mentol na kůži místní znecitlivění. Mátový olej je dobrý na migrénu, při bolestech hlavy, revmatismu, pohmožděninách a ekzémech. Odvarem z máty vyplachujeme ústa při zánětu dásní, bolestech zubů, či zápachu z úst.

VŘES OBECNÝ

Tento vřes mají mnozí na zahrádce. V lidové tradici se udržel zvyk vplétat pro udržitelnost manželství snítku vřesu do nevěstina věnečku. Kvetoucí nať vřesu obsahuje třísloviny, hořčiny a jiné organické kyseliny. Lidové léčitelství doporučovalo studené a teplé odvary. Tato rostlina pomáhá při ischiasu, zánětu mezižeberního nervu, při bolestech hlavy a působí blahodárně při revmatismu. Vřes je močopudný, doporučuje se na vyhánění ledvinových kamenů a písku a rovněž při zánětu močových cest. Má svíravé účinky, proto se odvar používal na vymývání ran.

Čerpáno: S halo sobotou na léčivé rostliny – vydání 1982. 

-EŠ-

___________________________________________________________________________

Rostliny rodu viola - violky a macešky  

Je jaro a mezi nejčastěji vysazované květiny patří macešky a violky. Existuje mnoho druhů macešek a violek a rozdíl mezi nimi není úplně přesně stanoven. Violky jsou nižší a drobnější nežli macešky. Rostlin rodu Viola existuje mnoho druhů. Původně rostla violka planě, šlechtěné exempláře se začaly objevovat až později. Tyto květiny byly pěstovány již ve středověku, jako okrasná rostlina a mnohde zdomácněly.

Violka vonná byla původně známá v jižní a jihozápadní Evropě, v severní Africe, v severní části Turecka a na Kavkaze.

Violky jsou u nás známy pod lidovými názvy – jako naše domácí fialky a violky zahradní – macešky. Rod Viola je nesmírně bohatý, zahrnuje stovky odrůd, rozšířených po celém světě, z nich u nás planě roste dvacet.

Dříve macešky nebyly oblíbené, protože lidé je měli spojenu s macechou a říkalo se, že do domu přináší neštěstí. Z tohoto důvodu se původně vysazovaly jen na hřbitovech. Jsou to křehké, ale odolné květiny různorodých barev. Ještě dnes jsou někdy opomíjeny, přitom jejich pěstování není náročné. Navíc zvládají i mírné mrazíky. 

Nejčastěji vídáme macešku velkokvětou, ale své příznivce má i o něco drobnější violka ostruhatá. Macešky patří mezi dvouletky, ale spíše jsou to krátkověké vytrvalé rostliny. Dnes se prodávají sazenice, které jsou předpěstovány a to ve všech škálách barev. Macešky mají hlavní období květu na jaře, ale sazenice jsou k dostání i na podzim a některé druhy mohou kvést téměř po celý rok.

Víte, že jeden druh violky vonné, který roste volně v přírodě, je naše známá fialka,

nebo Violka rolní, neboli maceška rolní, která u nás roste na polích jako plevel, ale i na jiných místech.

_________________________________________________________________________________________

7.3.2021 - Naše okolí a naše zahrádka je vizitkou jak žijeme

Je začátek března a než se nadějeme, je zde jaro. Nyní, když se nuceně musíme zdržovat doma, tak bude naší vizitkou, jak si kdo uklidí okolo nemovitosti a postará se o zahrádku malou, větší, nebo i velkou. Již nebudou platit výmluvy, že na to nemám čas atd. Každý, kdo půjde okolo jakékoliv zahrady, či zahrádky, tak si udělá obrázek o lidech, kteří tam žijí. Většinou se každý zastaví a řekne si, jak to musí vypadat u nich doma, když to okolo domu vypadá takto. Každý by si měl uvědomit, že když se musím zdržovat doma, tak si alespoň vylepším prostředí, ve kterém žiji. Některé dny jsou ještě chladné, ale když vyleze sluníčko, tak již hezky prohřívá krajinu. Než se otočíme, budou zde Velikonoce a 31. března se říká: „O svaté Balbíně je už po zimě.“ Tak bychom měli mít, než začne úplné jaro, uklizeno.

Na úplně teplé počasí nemusíme čekat, stačí, když trochu vyleze sluníčko a můžeme začít uklízet a zahradničit. Můžeme zahradu po zimě uklidit, připravit některé záhony, odstranit plevel, který přezimoval a pomalu připravit vše na výsadbu. Také můžeme začít vysazovat ovocné keře, jako rybíz, angrešt, také maliny a ostružiny. Dokonce i ovocné stromky, které jsme před zimou nezasadili, ale jenom v zahradě založili. Kdo nemá sklony k zahradničení, tak si musí uvědomit, že jarní údržbu potřebuje i trávník. Je zapotřebí trávník pořádně vyhrabat, vyčistit a rozhrabat případné krtiny. Nejzákladnější chybou je, když okraje, nebo i celý trávník před zimou nesekáme a necháme tam přerůst trávní porost, který po deštích a zimě lehne a je pak neuvěřitelná práce, tuto stařinu vyhrabat a trávník obnovit. Bohužel toto je vidět na mnoha místech okolo nás. Dokonce někteří to ani na jaře nevyhrabou a tak přes slehlou stařinu začne prorážet především plevel, který je odolný.

Blíží se Velikonoce, a přestože hodování po sousedech nám asi odpadne, tak to neznamená, že si nemůžeme dopředu připravit jakékoliv dekorace ke svému plotu, na vrátka, či do truhlíků a to k potěšení nás i kolemjdoucích. Nemusíme přeci kupovat drahé dekorace, ale k zabavení i našich dětí můžeme vyrábět hnízda, hnízdečka, plnit je vyfoukanými vejci, z proutí a zelených listů udělat věnečky, namalovat kraslice, nebo ze slámy, sena či jiného materiálu vyrobit králíky i slepice. Spousty inspirací najdeme na internetu – viz obrázky níže. Takto vyrobené dekorace potěší víc, než jakákoliv dekorace koupená. Kdyby si každý uklidil a zkulturnil okolo sebe, tak by jakákoliv obec vždy vypadala čistší, hezčí a lépe by se nám v ní žilo.

Zde na obrázkách převzatých z pinterestu je vidět, že i v jednoduchosti je krása.

__________________________________________________________________________

Celer

Celer s mrkví a petrželí patří k nejvíce používaným zeleninám v naší kuchyni.

Blíží se doba, kdy si každý co pěstuje něco na zahrádce, vysazuje svou sadbu rostlin. Na zahrádkách se z kořenové zeleniny pěstuje hlavně celer bulvový, který se neseje přímo na záhon, ale vysazují se předpěstované sazenice. Vypěstované velké podzemní bulvy celeru se konzumují různě tepelně upraveny, ale i syrové. Proto je celer tak oblíbený v naší kuchyni.

Abychom vypěstovali krásný bulvový celer, tak je nejlépe si sadbu předpěstovat také sami. Hlavně semena celeru si udržují klíčivost až pět let, takže si můžete vysít jen pár semen, tolik, kolik potřebujete a zbytek si necháte na další roky.   

Celer má dlouhou vegetační dobu, proto je potřeba sadbu předpěstovat včas, tak v druhé půlce března. Drobná semena celeru klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni.

Vyseté semeno v sadbovačích, nebo misce uložte buď do vytápěného skleníku, při malém množství jej můžete umístit doma na okenní parapet. Doporučená teplota je 18 až 23 ˚C. Semínka pravidelně zalévejte a nenechte přeschnout. Množství světla při samotném klíčení není až tak zásadní.  Po vyklíčení teplotu snižujte až na 10˚C.  Při vyšší teplotě se rostlinky vytahují do výšky, což není vhodné a dopřejte rostlinkám dostatek světla. Rostlinky s 3 listy přepíchejte, do větších květináčků. Přibližně po šesti týdnech máte hezkou sadbu. Nejlepší je sadbu znovu přesadit do ještě větších knětináčků a ponechat ji ve vytápěném skleníku, zimní zahradě, nebo někde doma, kde je hodně světla. Celer je velice náchylný na chlad. Nejvíce se osvědčilo vysazovat sazenice ven až začátkem června, kdy je již trochu stálé počasí a nemusíte se bát, že vám celer nastydne. Čím slabší rostlinky máte, tím jsou náchylnější.

To že vám celer nastydl, poznáte podle toho, že netvoří pořádnou bulvu, ale jde do květu, do kterého dá veškerou svou sílu a vy se tak nedočkáte sklizně bulvy. Sázejte tak, aby střed sazenice nebyl utopen v zemině. Takto chybně vysazený celer pak zase místo bulvy tvoří velké množství dužnatých kořenů.

Malé bulvy celeru můžete sklízet už v létě. Jinak se sklízí až před prvními mrazíky. Sklizené, čištěné bulvy se zkrácenými kořeny vám pak vydrží uchované ve sklepě v písku, nebo ve skleníku, kde nemrzne přes celou zimu.

___________________________________________________________________________

Vánoční hvězda

Vánoční hvězda je známá pod názvem pryšec nádherný. Jedná se o rostlinu z čeledi pryšcovitých. Také se nazývá poinsettie podle příjmení velvyslance v Mexiku, který ji přivezl do USA.

V Mexiku roste v pralesích. Je nápadná svými tmavozelenými listy s červeným květem. Podle pověsti mladá chudá dívka chtěla dát Ježíškovi dárek, a tak mu natrhala plevel u cesty a položila na oltář, kde z něho vyrašily nádherné karmínové květy. Tvar květu připomíná vánoční hvězdu a její barva krev ukřižovaného Ježíše. Počátkem devatenáctého století se začala prodávat v Americe, kam se dovážela. Později její pěstování bylo zdokonaleno roubováním. Tak se místo celých rostlin začaly dovážet řízky této rostliny. Až do konce dvacátého století se udrželo tajemství o způsobu pěstování těchto rostlin. Tajný postup při pěstování umožnil, aby se rostlina rozkošatěla. Později se začala pěstovat a prodávat po celém světě. Její pěstování se zdokonalovalo a nyní si můžeme koupit i různé odstíny barev.

Při nákupu si však musíme dát pozor. Je zapotřebí vybrat rostlinu bez viditelného poškození, s tmavě zelenými listy a malými pupeny ve středu květu. Rostlina nesmí být přelita ani půda moc vysušená. Při přemístění domů ji musíme pořádně zabalit. Nesnáší chlad, protože má středoamerický původ. Nejlépe se jí daří při teplotách 16–21 °C. V pokoji ji nedávejte na parapet, ani ke zdroji tepla ani do průvanu. Rostlina nemá ráda přímé sluneční světlo, ale má ráda dostatek přirozeného světla.

Zalévat se musí mírně a hlavně odstátou vodou pokojové teploty. Hvězda nesnáší přelití nebo přeschnutí reaguje shazováním listů. 
Pokud se o ni budete starat, tak vám dlouho pokvete k vaší radosti.

_________________________________________________________________________________________

Jak zazimovat muškáty

Muškáty patří k oblíbeným truhlíkovým květinám. Nepotřebují přehnanou péči. Krásně kvetou od jara až do prvních mrazíků. Je jich mnoho odrůd. Pokud chceme, aby hodně kvetly, tak je nevyhodíme, ale zazimujeme je na další rok.

Musíme je začít připravovat na zimu už v září. Podle toho, jak moc se ochlazuje, tak je zapotřebí méně je zalévat a přestat je hnojit, aby se zastavil růst a mohly dobře vyzrát. Tím připravíme rostlinu na zimní režim.

Když se citelně ochladí, tak u vzpřímených muškátů seřízneme letošní výhony těsně nad kolénkem, aby zbytečně rostlinu v zimě nevysilovaly. Někdo je ale také neseřezává. Převislé se ale musí zkrátit cca o 15cm. Rostlinu očistíme od všech suchých částí.

K přezimování běžně pěstovaných druhů je vhodná teplota do 10°C. Čím je místnost tmavší, tím je vhodnější nižší teplota. Přestože muškáty potřebují klid, tak ve tmě se jim nebude dařit. Je nevhodné skladovat je ve sklepě, nebo garáži. Vhodné k přezimování je místo v nevytápěném skleníku, chodbě, nebo na světlé neobydlené půdě. Zálivka je vhodná 1x za 14dní a to mírná. Pokud by rostlina během zimy nasadila na květy, tak jsou zapotřebí vyštípat. Kontrolujte stav muškátů a v březnu zkraťte výhony, přesaďte do nového substrátu, aby se jim dobře dařilo. U muškátů převislých je vhodné každoročně pěstovat nové rostliny – dříve a bohatěji kvetou než staré rostliny.

_____________________________________________________________________

Plíseň bramborová

Letos kvůli deštivému počasí se objevila plíseň na bramborách.

Na rostlinách se plíseň šíří stonkem. Příznaky choroby se nejdříve objevují na listech na vrcholech stonků a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření po celém záhonu. Na listech se nejprve objevují skvrny zelené, vodnaté, později šedohnědé až černé. Takto napadené listy odumírají, později odumírá a černá stonek a rostlina hyne.

Pokud se na vaší úrodě objeví tato plíseň, tak je zapotřebí ihned bramborovou nať vytáhnout a brambory sklidit. Nať je zapotřebí zlikvidovat, spálením a podobně. Nať nesmí přijít do kompostu, protože plíseň by se takto rozšířila po zahrádce. Plody se musí sklidit a přebrat, protože plíseň by mohla sestoupit až do plodů. Potom na plodech vznikají zelenohnědé skvrny, které zasahují hluboko do dužniny plodu. Napadené plody nedozrávají a hnijí. Při velké vlhkosti se sklizeň sníží až o 80%. Tak je lepší raději malá a drobná úroda, než žádná.

Pozor plíseň infikuje brambory, z kterých se nákaza šíří. Výtrusy plísně jsou roznášeny větrem na listy zdravých rostlin. Plíseň se vám tak může rozšířit na rajčata, okurky, cukety ale i okrasné rostliny.

Pokud se vám plíseň na bramborách již objevila, tak je rozumné ostatní rostliny, jako rajčata a podobné preventivně ošetřit postřikem. Tyto postřiky jsou normálně v prodeji. Postřik použijte i v případě, že plíseň u vás není, ale má ji soused na své zahrádce.

Přestože nejsme většinou zastánci chemických přípravků, tak tato chemická ochrana je důležitým opatřením. Preventivní ošetření se provádí fungicidním přípravkem obsahujících zineb, mankozeb (např. Dithane M 45), metiramu (např. Polyram Combi)

Postřik musí pokrýt povrch rostlin v porostu. Hlavně důležité je ošetření spodní strany listů.

_____________________________________________________________________

Likvidace mšic

Mšice se se dostanou na vaše rostliny na zahrádce tak, že si jich ze začátku ani nevšimnete. Jejich rychlost množení je však úchvatná. Nejdříve se jich objeví pár, ale za chvilku jsou rostliny mšicemi doslova obalené a vysávají z rostlin život. Je zapotřebí se jich zbavit. Můžete koupit v obchodě speciální chemický přípravek, nebo si vyrobíte nechemický přípravek sami, což je mnohem šetrnější k přírodě. Návodů na výrobu je několik a také jsou mnohem levnější než kupované přípravky. Dobrou službu na postřik vám prokážou nálevy, kdy bylinu (kopřivy, pelyněk, vratič, kostival, kapradí nebo i rozdrcený česnek) necháte týden luhovat ve vodě na sluníčku. Avšak na rychlou a přímou likvidaci mšic zabírá roztok mýdla, nebo přípravek na mytí nádobí. Potom, co postřik zabere, musíte rostliny pořádně opláchnout. Pro úspěch je zásadní vyhlásit mšicím válku včas, dokud nejsou přemnožené. Ve Střední Evropě je známo přes 800 druhů mšic a tak každý postřik nemusí fungovat na každý druh mšic.

1. Ocet - 3 díly vody, 1 díl octa a lžíci přípravku na nádobí (ideálně šetrného k životnímu prostředí).

2. Rebarbora - reveň svařte a vychladlý, přecezený odvar neřeďte.

3. Coca cola - dát do rozprašovače neředěné.

4. Listy z rajských - 100 g nasekaných listů rajčat (obsahují alkaloidy, které hubí mšice), 1,5 l vody, 1 lžíce mýdla. Rajčatové listy nasekáme, namočíme do vody a po 24 hodinách scedíme a přidáme mýdlo nebo jar
5. Soda - ½ lžičky jedlé sody, 1 l vody, 1 lžička jedlého oleje, ¼ lžičky strouhaného tvrdého mýdla
Smícháme sodu s vodou (pro lepší spojení můžeme roztok ohřát – lépe se v něm rozpustí mýdlo), teprve potom přidáme olej.

Téměř všechny přípravky jsou na bázi, že se postříkaná mšice obalí lepivou hmotou a uhyne. Takže nejlepší je strouhané mýdlo ve vodě, popřípadě obyčejné tekuté mýdlo s vodou.

___________________________________________________________________

Výsev semen a výsadba předpěstovaných sazenic.


Tři svatí, Pankrác, Servác a Bonifác, se blíží.

  • Pankrác - úterý    12. 5. 2020
  • Servác - středa     13. 5. 2020
  • Bonifác - čtvrtek  14. 5. 2020

 

Výsadba po těchto dnech může začít. Ven se dají zasadit různé sazenice, jako rajčata, lilky, papriky, melouny, také cukety, dýně, melouny, kedlubny, bylinky a jiné. Na samotnou výsadbu semen na předpěstování sazenic je ale již pozdě.

Sazenice rajčat vysazujeme zešikma do větších jamek, dosypeme zeminu a zalijeme. Takto vysázená rajčata pustí co nejvíce kořenů, zalévat by se měly pouze ke kořenům, ne na listy, aby se předešlo plísni. Sazenice dýní, cuket a melounů vysazujte na slunné stanoviště, nejlépe na kompost a potřebují také častou zálivku.

Co vyséváme

Vysévat do půdy můžeme přímo hrášek, fazolky, slunečnice a také vysévat můžeme semínka letních salátů, červenou řepu, hrách, petržel, ředkvičky atd. Je ideální čas k výsevu bylinek na záhony či do nádob.

V okrasné zahradě bylo do poloviny dubna dobré provést základní jarní řez růží a přihnojit je a hlavně v době tohoto sucha, které zde panuje je pravidelně zalévat. Půdu okolo keřů je dobré mulčovat kompostovanou kůrou či štěpkou.

Okrasné i ovocné dřeviny byste měli mít do konce dubna již zasazené a to především prostokořenné. Stromky  a keře zapěstované v kontejnerech můžete vysazovat kdykoliv, ale je potřeba pravidelná zálivka a ochrana proti ostrému slunci.

Květiny

Za okno se již budou moci dát truhlíky s květinami, balkonovkami. Některé květiny můžeme také již dát do půdy.

 

Pozor všechny rady, které jsou zveřejněny, nemusí být dobré!

29. 4. 2020 vyšel na internetu článek o pěstování brambor.

Posečenou trávu nevyhazujte. Výborně poslouží na zahradě, třeba pro pěstování brambor

 

Nedávno jsme psali o výsadbě brambor, že nejlepší je řídit se počasím a teplotou. Také, že nejlépe se sází do odleželého hnoje, nebo do kompostu.

 

Z uveřejněného článku:

Čas prvního sečení trávy je tady. A s ním také přichází klasická otázka. Kam s ní? Vyhodit? Věřte, že to by byla největší chyba. Máme lepší nápady.  …….

Na brambory

Uvažujete, že si letos vypěstujete vlastní brambory? Použijte pro jejich pěstování posečenou trávu. Je to jednoduché. V místě, kde chcete založit bramborové políčko, posečte trávu a položte na něj do řádek brambory. Na ně navrstvěte trávu a takto pokračujte s každým dalším sekáním. Ideální je, aby byla na bramborách alespoň půlmetrová hromádka. Pak záhon prolijte a čekejte. Zhruba za šest až deset týdnů se objeví první rostlinky.

Takže do posečené trávy jsme již vysazovat také vyzkoušeli, ale nám se to opravdu neosvědčilo. To co neshnilo, to sežraly myši, kterým se v zapařené trávě opravdu líbilo. Možná k tomu musí být příhodné počasí, ale vedra a k tomu zalévání bramborám nesvědčilo. Podobná rada vyšla i před časem, jak se dají brambory moc dobře pěstovat v seně. Ani toto se neosvědčilo a brambory zmizely, asi se o ně také postaraly myši. Takže vyzkoušet to můžete, ale pravděpodobně se to nevydaří. Opravdu nejlépe je sázet klasicky do vyhnojené země.

________________________________________________________________________________

Cukety

Pochází ze Střední Ameriky. V současnosti se ve velkém pěstuje také v Asii a v jižních částech Evropy. Dá se pěstovat i u nás. Cukety jsou odolnější než okurky, ale stejně jako ony se plazivě rozrůstají, proto potřebují dostatek místa. Cukety obsahují velké množství vody, dužina je bohatá na minerální látky, jako je hořčík, vápník, fosfor, draslík, železo, měď a zinek. Nejdůležitější z nich je draslík, protože pomáhá zbavovat tělo nadbytečné vody a solí. Dále cuketa obsahuje vlákninu a také vitamin A, který je nepostradatelný pro látkovou přeměnu v buňkách a také vitamíny B a C. Dnes seženete semena cukety světle zelené, tmavozelené (trochu podobné okurce), žíhané a žluté (jenž má mnohem jemnější a sladší chuť). Cuketa se v této době stala velmi moderní a oblíbenou zeleninou a to s ohledem i na její všestranné využití v moderní kuchyni. Pro potřeby jedné rodiny postačí jedna sazenice, popřípadě dvě, protože při dobrém počasí, denní zálivce a pravidelném sklízení jsou rostliny velice úrodné.

Záhon si můžeme připravit tak, že do hlíny zapracujeme hnůj, nebo dostatečné množství kompostu. Cukety vyséváme v dubnu, ale můžeme si předpěstovat sazenice doma v kelímku již nyní. Předpěstované sazenice se pak sází od sebe 80 x 100 cm. 

Cuketa je teplomilná, pokud teploty klesají pod 10 stupňů, zpomaluje se růst a vývoj, rostliny nesnáší pokles teplot pod nulu. Pokud hrozí přízemní mrazíky, můžete cukety chránit netkanou textilií. Cukety rostou poměrně rychle, jsou však velmi náročné na zálivku. Při dostatečné zálivce jsou plody křehké, křupavé a šťavnaté. Zralé plody by se měly sklízet velké okolo 20 centimetrů, to jsou nejchutnější. Cukety plodí opakovaně, pokud tedy plody sbíráte pravidelně, budou cukety kvést a plodit po celou sezónu. Za jednu sezónu tak můžeme sklidit i několik kilogramů plodů. Využití v kuchyni najdou i přerostlé plody, které zapomeneme včas utrhnout.

Takže zkuste vysadit a předpěstovat sazenici třeba zelené a žluté cukety, opět někde ve verandě, nebo na okně. Nakonec budete nadšeni z této zeleniny.

________________________________________________________________________________

Brambory

Výsadba brambor

Doba výsadby se řídí počasím a teplotou, od konce března až po druhou polovinu května. Také se říká při výsadbě „Na svátek Marka – brambor plná jamka". Půda by měla v hloubce jednoho centimetru mít teplotu alespoň šest až osm stupňů tepla a nebýt příliš vlhká. Můžete uspíšit prohřátí půdy použitím netkané textilie či fólie.

Jak vybrat sadbu brambor

Do půdy patří sadbové brambory s narašenými klíčky. Dbejte na to, aby se nepolámaly. Brambory nesmí být poškozené. Když nemáte, stačí dát (pokud máte např. ve sklepě) nějaké naklíčené.

Výsadba brambor

Záhon zbavte všech plevelů a zkypřete do hloubky dvaceti centimetrů. Brambory totiž vyžadují kyprou a dobře propustnou půdu. Nejlépe vyhnojenou rozleženým hnojem, nebo kompostem. Motyčkou si vytvoříte brázdu, do které vkládáte brambory klíčky vzhůru.

Potom je přihrábněte hlínou do výšky 15 cm tak, aby vznikl jakoby po celé délce záhonu tzv. hrobeček. Brambory sázejte na šlápotu od sebe, což je požadovaných 25 až 30 cm. Řádky od sebe by měly být na 2 a půl šlápoty od sebe. Výsadbu zalijte a udržujte záhon pořád mírně vlhký. Jak brambory vyrazí, tak je hned přihrňte hlínou z meziřádku  a tím je rovnou okopete a zničíte růst plevelu.

Pravidelným kypřením a přehrnováním vyrašených brambor se vám podaří úspěšně bojovat proti nejrůznějším plevelům, akorát pýr musíte nejprve vytrhat. Na zakrytí hrůbků se dá také použít netkaná textilie. Ta dokonale chrání před poklesem teplot. Výsadba se tak stejnoměrně prohřívá a brambory lépe klíčí a rostou. V této době se dá bílá netkaná textilie 17g/m2 koupit v e-shopech, nebo i zahrádkářských potřebách, kde je otevřeno.

Kdo si jednou vypěstuje vlastní brambory a před obědem si je dojde vykopat, tak zjistí, že jejich chuť se nedá absolutně srovnat s kupovanými strojově vyoranými, namlácenými a vlastně již povadlými bramborami.

Tak a kdo dbal našich rad s výsadbou paprik a má je i přepíchané, tak by měly vypadat nějak takto. Pokud mají dost světla a přiměřeně tepla, tak nesmí být vytáhlé.

_______________________________________________________________________________

Rajčata

Sladké chuti a vůni domácích rajčat dozrálých na sluníčku, se žádná kupovaná rajčata nevyrovnají. Jedná se o jednu z nejzdravějších zelenin. Je tu březen a to je měsíc nejvhodnější pro předpěstování sazenic.

Pro dvoučlennou rodinu pouze k jídlu, ne na uskladnění, stačí dvě rostliny. Záleží však na odrůdě, podnebí a počasí. Nejvhodnější odrůdou pro naše umístění je odrůda Tornádo F1. V žádném případě nepoužívejte semena z kupovaných rajčat, která jsou tvrdá a nepřirozeně dozrálá. Raději si je první rok kupte, nebo někoho požádejte o pár semen. Příští rok již můžete mít svá semena ze svých výpěstků. Semena rajčat vyséváme do plastové misky, naplněné vhodnou zeminou, pokud chceme pouze 3 rostliny, tak opět přímo do malých kelímků, jako u paprik. Zeminu srovnáme, trochu udusáme a navlhčíme nejlépe rozprašovačem. 

Požadovaný počet semínek pokládáme tak, aby mezi nimi byla vzdálenost 1cm. Pak zasypeme max. 0,5 cm zeminou a zvlhčíme. Pro rychlejší vyklíčení můžeme překrýt misku děrovanou fólií. Malé sazeničky přepichujeme do kelímků a pak do větších. Sází se po jedné rostlině, protože na jejich pozdější oporu se používá zabodnutý kolík, ke kterému se vyvazují. V místnosti by nemělo být velké teplo, ale dostatek světla, protože by se sazenice vytahovaly do výšky. Vhodný je třeba parapet v chodbě.

Samotná výsadba rostlin by neměla být dříve než po 20.5., kvůli mrazíkům, i když poslední dobou se jaro zkracuje. Rajče patří mezi teplomilné rostliny a je vhodné sazenice sázet tam, kde je dost slunce. Velice se také osvědčilo vysazování do použitých barelů od Primalexu, nebo štukové omítky, které se naplní do poloviny našlapaným králičím hnojem a zbytek kompostem. Takto vysázená rajčata mají neuvěřitelnou úrodu a nezaléváte tak zbytečně okolí sazenice. 

Semena můžete vysazovat nejdříve od poloviny února do dubna, ideálně v březnu. Takže nenechte si letos utéct jedinečnou příležitost vypěstovat si alespoň na jedné rostlině, třeba jako ozdobu ve velkém květináči, svou vlastní zdravou a dobrou úrodu rajčat.

Jak se rajčata sází, ošetřují a vyštipují, bude dalším tématem.

_____________________________________________________________________________________

Muškáty a příprava na jaro

Podle kalendáře je stále zima, ale vypadá to, že jaro přijde dříve. 

Kdo chce mít vlastní čerstvou zeleninu a své voňavé květiny, tak se může pomalu pustit do příprav.

Pro plánované výsadby stromů a keřů můžete již v únoru vykopat jámy, aby stačily řádně vyvětrat.

Pokud máte na zahradě neshrabané listí, tak ho shrabejte, aby se z tlejícího listí nešířila strupovitost a houbové choroby.

Kdo si uložil muškáty, tak teď se již pozná, jestli přezimovaly, pokud ano, tak je seřízněte o 1/3 u každého výhonu. Až je v březnu přesadíte do nového substrátu, tak takto seříznuté mají prostor pro nové rozvětvení. 

Muškátům také velmi výrazně pomůže, Když jim trochu zkrátíte kořeny. Toto vypadá nelítostně, ale ve skutečnosti to rostliny doslova nakopne do nové sezony. V této době budou potřebovat již zálivku a dostatek světla.

Pokud začnete s přípravou muškátů včas a správně, tak na jaře budete mít spousty krásných rostlin, které vám udělají radost. To, zda jste muškátům dopřáli během zimy dobré podmínky, poznáte hned na rostlinách. Správně by měly mít krásně zbarvené zelené listy a ne nažloutlé. A protože letos byla zima nezima, tak by s tím neměl být problém. Takto budete mít krásně připravené muškáty do truhlíků za okna, nebo na zahradu.

___________________________________________________________________________

Stromy

Dejte svým starým stromům na své zahradě možnost opět Vás potěšit úrodou a ne jenon spadaným listím. V letošním roce, kdy je zima velice teplá, tak byste měli mít již prořezané koruny vašich stromů.

Každý ovocný strom se prořezává v jiném období. Pokud strom necháváte bez prořezu, tak úroda na něm se změní a urodí se vám takzvané škarpáky. Jsou různé druhy řezu, které se provádí v odlišných časech. 

Řez je zásahem do stromu a může vést k napadení chorobami, vysychání nebo namrzání vzniklých řezů. Proto některé druhy stromů prořezáváme v zimě a jiné na jaře a i v létě.

Pro laickou údržbu stromů je rozhodující, jestli se jedná o peckovinu (plody, které mají pecky), nebo jádrovinu (plody, které mají jadřinec a jádra – jabloně atd.)

Třešně, višně a slivoně se řežou v době květu, ale i plodu, protože jsou náchylné k napadení chorobami. Nejlépe se laikům osvědčuje prořez v době sklizně. Prostě uříznu větev, kterou zamýšlím odstranit a v klidu ji na zemi "odrbu". Meruňky a broskvoně řežeme na jaře i v létě, ale opět nejvíce se osvědčil laický řez těsně po úrodě a na jaře, když strom obrazí, tak pouze vyřežeme suché větve. Jabloně a hrušně můžeme prořezávat v zimě a předjaří, nejlepším časem je únor a březen. Dobré je prořezávat stromy v bezmrazých dnech.

Skoro u všech stromů je prospěšné odstranění vzpřímených výhonů, „vlků" a obvykle také výhonů, které příliš zahušťují korunu. Vlky na jabloních a hrušních však můžeme odstraňovat i v létě. Ponecháváme výhony rostoucí v úhlu cca 45 stupňů od kmene. Typ řezu však závisí i na typu odrůdy stromu. U stromů je vhodné větve zkracovat, redukovat počet květních pupenů.

Pokud jste však stromy nikdy neprořezávali, tak se toho nebojte, vzpomeňte si, když jste jezdili v zimě okolo sadu k dálnici, tak stromy byly ořezány způsobem, že jste jen kroutili hlavou a mysleli si, že ty už v životě neurodí jablko. A jaká tam byla vždy úroda. Takže nic nezkazíte, i když to neumíte, pokud se ke stromu budete chovat s citem. Příštím rokem již budete vědět, kde jste případně udělali chyby a jak korunu stromu šetrně prosvětlit. 

Na prořez existují spousty názorů, jedni zkracují tak, druzí jinak, jedni vlky vyřezávají, druzí na ně věší závaží, aby nerostly kolmo, ale udělala se z nich větev, atd., ale vy se vždy řiďte základní radou. "Prořezávejte s citem, prosvětlete korunu, ránu po silné větvi zamažte nejlépe voskem, vyřežte vlky, suché a napadené větve, větve co se v koruně kříží a zbylé výhony větví zkraťte o 1/3". Pokud odřezáváme celou větev, nenecháváme dlouhý pahýl, ale ani neodřízneme větevní kroužek, ten poznáme jako šev na kůře v místě, kde větev přisedá ke kmeni. Prostě kdo nic nedělá, ten nic nezkazí. 

Hlavním základem je řezat jádroviny v zimě a jednoduše peckoviny po úrodě a na jaře pak odstraníte pouze suché větvičky. Takže i strom, který vám přijde strašný, slouží pouze v létě na posezení ve stínu a vy z něho odklízíte jen listí, tak Vás možná po čase překvapí svou úrodou.

Mějte na paměti, že únor je již dávno tady, tak s tím neotálejte a vzpomeňte si také, že na starých stromech, starých odrůdách se pěstovalo ovoce, které lidem vydrželo uskladněné pomalu až do léta a nepotřebovaly se na to žádné chemikálie.

________________________________________________________________________________

Kompost: 

Jak jej založit a jak kompostovat?

Poslední uspěchaná doba nás vede k tomu, že se většina lidí naučila pouze brát, ale dávat ne. Toto platí i o půdě. Spousta z nás vlastní nějaký malý, větší, nebo i veliký kus země. Naši předci si své půdy vážili, starali se o ni a snažili se jí také něco dát. To dnes již neplatí, naučili jsme se jenom brát a půdě nic nevracet. Vše, co ze země vzešlo, se většinou do země vracelo. Dříve nebyly skládky, ale u každého obydlí hlavně na venkově bylo hnojiště, nejčastěji na dvorech statků a chalup, u kravínů, vepřínů, chlívků s drůbeží, ale i na poli. Dříve sloužilo hnojiště jako odpadní prostor na veškeré zbytky organického původu, které se nepovedlo v hospodářství recyklovat. Zamyslete se nad tím, když posekáte trávu, uklidíte spadaná jablka a listí, upravíte živý plot, porazíte strom, vyřežete keře a to vše dáte do kontejneru, nebo vyvezete a toto děláte léta, tak nemizí půda z vaší zahrádky, když toto vše z této půdy vzešlo? Myslíte, že se to nahradí chemickým hnojením? Nenahradí a ještě si ničíme svou vlastní zem. Každý, komu na jeho kousku zahrady záleží, by měl mít alespoň malý kompost.

Kompost je velmi důležité mít na každé zahrádce, nejenom že tím rozšíříte třídění odpadu, ale hlavně proleželý kompost dodá rostlinám potřebné živiny. Posekaná tráva, zbytky z kuchyně, popel z grilování, listí, jemná štěpka z ořezaných větviček, případně pokud máte i hnůj z hospodářských zvířat, tak to vše je škoda, aby skončilo v popelnici, kontejneru v horším případě i ve škarpě. Založením kompostu přispějete k lepšímu třídění a hlavně hnojení zahrádky bez chemie.

Kompostér si můžete udělat sami, ze starých prken,

nebo postačí dnes již hodně využívané palety, ani je nemusíte rozdělávat.

Někteří dají přednost plastovým kontejnerům. Tyto kompostéry loni v září a již i předtím poskytovalo občanům město Říčany zdarma. Nyní si ho buď koupíte, nebo počkáte, zda město nebude tyto kontejnery nabízet znovu.

Moderní kompostéry pro úspěšné kompostování nejsou úplnou nutností. Vystačíte si i s docela primitivní konstrukcí z prken či trámů. Když kompostér již máte, tak je důležité dobře ho umístit do zahrady. Pod ohraženým kompostem vykopeme drny a na dno nic nepokládáme a hned sypeme zbytky ke kompostování, na tyto zbytky můžeme hned dát rozbité vykopané drny, které se tam rozloží. Do kompostu se dostanou žížaly a jiné živé organizmy, které podpoří rozklad. Dobré je kompostér umístit kus od domu, nejlépe pod velký strom, částečně ve stínu, tak aby po část dne na kompost svítilo slunce a ten se mohl zapařovat. Do kompostu můžeme dávat, slupky a zbytky zeleniny a ovoce, posekanou trávu, listí, plevel, popel ze dřeva, piliny, kůru, větvičky, ořechy, jehličí, slámu, seno, podestýlku od zvířat, zvířecí hnůj, peří a zbytky veget. jídla.

Do kompostu zásadně nepatří jakékoliv tuky, kosti, maso, kůže, exkrementy masožravých zvířat (psů, koček), vykvetlý plevel, rostliny napadené chorobami (plesnivé rostliny je nejlepší spálit) a jakákoliv chemie.

Vždy po pokládce odpadu do kompostéru je vhodné posypat vše vrstvou zeminy a někdy přidat i trochu vápna. Uprostřed kompostu by měl být důlek, aby voda nestékala. Jednou za čas je vhodné kompost vidlemi prohodit, aby zůstal vzdušný, což podpoří tlení.

Pokud nejste na úpravu tak úzkostliví a potřebujete velký kompost a k tomu máte velkou zahradu a slepice, tak stačí vše sypat k nim na jedno místo na hromadu a slepice to za vás prohrabou, provzdušní a vyberou případné larvy a slimáky. Vy to akorát vždy lopatou zase naházíte na haldu.

Na jaře vždy kompost použijte na zahradu a zbytek nerozloženého kompostu dejte do jednoho rohu, zasypete hlínou a na vrch vysaďte dýně. Těm dělá rozkládající se kompost na kořeny dobře a budou neuvěřitelně růst. Na zbytek plochy opět můžete sypat zbytky k dalšímu kompostování.

Kdo začíná a nemá kompost, tak je dobré na přihnojování v prvním roce použít králičí hnůj, neboť králičí podestýlka může být použita absolutně pro všechny rostliny. Když neseženete ani toto, tak pro první rok bude muset postačit koupená slušná lehčí zemina, nebo substrát. Dejte si pozor na kupovanou zeminu, která se prodává z hald, neboť vypadá lehká, černá a většinou po prvním dešti se to tmavé spláchne a vyleze veškerý nekvalitní materiál, který byl na výrobu použit. To už je lepší promíchat svou zeminu s hrabankou z lesa.

_____________________________________________________________________________

PAPRIKY

Nemusíte kupovat drahá semena F1, stačí si koupit krásnou vyzrálou papriku a vyndat jádřinec. Nemusíte semínka ani sušit, stačí je dát do kvalitní lehké zeminy (kompostu) a jemně zalévat, spíš rosit. 

Papriky se vysazují už nyní v únoru. Rostliny paprik se sází dvě k sobě, aby se opíraly jedna o druhou. Pokud jich chcete víc, tak je vysejte na tácek a pak rozpíchejte do kelímků. Pokud chcete pouze jednu až čtyři rostliny, tak vysaďte po třech semínkách do kelímku. Kdyby jedno semeno nevyšlo, tak tam máte pořád dvě rostliny, pokud vyjdou všechny tři, tak nejslabší vytrhněte. Postupně, jak budou rostliny růst, tak je přesazujte do větších a větších kelímků. Začněte třeba kelímkem od mini jogurtů. Papriky stačí mít na okně, ne na přímém slunci, ale někde tam, kde je teplo a světlo, aby se moc nevytahovaly. Při přesazování je můžete dát vždy hlouběji.

Úrodnost paprik. V našich podmínkách se paprikám daří ve skleníku, foliovníku, nebo se změnou klimatu dnes i na slunném místě u domu a na zahradě. Pokud je budete vysazovat ven, tak až v květnu, do skleníku a foliovníku můžete dříve. Pamatujte, že doba paprik od zasazení semen až do výsadby sazenic budete minimálně 3 měsíce. Silnostěnné papriky jsou krásné, ale nejsou tak úrodné a dozrávají později, než silnostěnné kapie. Tyto kapie se dají normálně koupit v obchodě. Vyberte si čerstvou (to se pozná na stopce) hodně vyzrálou papriku, ze silné rostliny, některé plody dosahují i délky 30cm a nebudete litovat. Později si můžete nechávat semena ze své osvědčené úrody.

Dnes se i malé zahradničení stává velice populární. Jde o duševní relaxaci. Když se vám něco urodí, tak je pocit z práce ještě lepší. Při pravidelném sekání trávníku přemýšlíte, co s posekanou trávou (tak jí již nebudeme sypat do škarp, abychom hlavně u sebe měli uklizeno, i když se to stalo místní zvyklostí), ale budeme pro ni hned mít využití a to do kompostu. 

I malá zahrádka nemusí být jen na okrasu, ale může být i velmi užitečným místem, na kterém si vypěstujeme vlastní BIO zeleninu a bylinky, které jsou čím dále tím populárnější. 

Až si utrhnete z vlastní úrody něco pro sebe, nebo pro vaše děti, tak hned uvidíte rozdíl v chuti a hlavně budete vědět, co jíte.

O kompostu něco příště.

Vyklíčená semínka z čerstvé papriky.                 Zemina a voda na zalévání v libovolném rozprašovači.