____________________________________________________________________________________

Dům čp. 29

Tento dům je jedním z domů postavených hned začátkem dvacátého století.

Původně zde byla pastva a stavební parcela, kde prvním vlastníkem z roku 1925 byla rodina Petržílků, od nich to koupila 11. 6. 1928 rodina Svobodových a ta to hned 15. 11. 1928 prodala Losobudovým (na listu vlastnictví psáni jako  Kosobudovi, na dražebních listinách a převodu psáni jako Losobudovi).                                                                  

Manželé Jan a Františka Losobudovi z Prahy Strašnic postavili tento dům na konci vesnice směrem na Krabošice . Dne 24.6.1925 se zadlužili a podepsali dlužní úpis. Půjčili si u Okresní záložny v Říčanech. Dále se zadlužili u Alžběty Svobodové a u České společnosti pro obchod s uhlím v Praze. Z neznámých důvodů své závazky neplnili a tak Okresní záložna v Říčanech se stala stranou vymáhající a bylo zahájeno dražební řízení. Dne 11. 2. 1938 se stal vydražitelem Štěpán Lalák, domkář (syn Františka Laláka, taktéž domkáře a Josefy roz. Maškové dcery domkářů).  Do domku ve Voděrádkách se Štěpán nastěhoval se svou ženou Annou roz. Matouškovou – Lalákovou (dcerou Jana Matouška, horníka z Krásné hory a Kristiny roz. Doležalové) a se svými dětmi. Štěpán se s Annou seznámil v Rovni, kde pracoval na statku jako čeledín a Anna zde sloužila.

V té době byl dům čp 29 posledním domem po levé straně směrem na Krabošice. Pod okny tekl potok, náhon na mlýn. Za náhonem byla pastva, z které bylo v polovině století zahradnictví a za ním rameno Vinného potoka (dnes zaneseného v mapách jako Pitkovický potok). Za potokem byl kopec zvaný Mikšák. Na tomto kopci byly jabloně s jablky nevídané velikosti. Není známo, kdo je tam vysadil, ale ve Voděrádkách již od roku 1700 vzkvétalo sadařství. Přes silnici, která vedla do Krabošic, koukali Lalákovi z oken na pole, které patřilo rodině Koubků. Toto pole bylo obděláváno až do roku 1952, kdy bylo rozparcelováno a prodáno.

Oddací list manželů Lalákových.

Rodné listy manželů - jejich opisy z roku 1942.

 

Štěpán a Anna bydleli v domku se síní, kuchyní, pokojem a dřevěnými chlívky. Štěpán pracoval jako kočí u Maršálků a Anna sloužila. Ke stavení patřil pozemek a pastva. Lalákovi chovali pro svou potřebu drobné domácí zvířectvo.

Anna Laláková pasoucí husy - v místě nynější cesty k bývalé zastávce BUS mezi bytovým domem v Krabošické ulici a silnicí 101.

 

Z levé strany na fotografii stojí Anna Laláková, paní Jahodová, pan F. Lehovec, pan Matoušek, paní Matoušková, paní Peterková, malý Standa Lalák – syn Laláků, pan Peterka a posledním na pravé straně je majitel statku pan Maršálek.

 

Anna a Štěpán měli čtyři děti - Láďu, Standu, Jana a Marii. Jejich dva synové Jan a Standa po sňatku zůstali žít ve Voděrádkách. Standa šel bydlet k rodičům nevěsty do čp. 23 a pak si postavil dům čp. 35. Láďa byl obuvníkem v Říčanech. Marie žila také v Říčanech.

Jan zůstal v domě s rodiči. S otcem Štěpánem uzavřel dne 18. 9. 1950 kupní smlouvu na domek za cenu trhovou 30.000,- Kč a to tak, že musel vyplatit své tři sourozence, každého po deseti tisících.

Jan byl vyučen truhlářem a měl tovaryšskou zkoušku.

Pracoval v truhlářství Zdeňka Líznera v Uhříněvsi, od roku 1948 u Adolfa Macha v Uhříněvsi, později v podniku Interier taktéž v Uhříněvsi. Nakonec zde dělal mistra učňům. Oženil se s Vlastou Amálií Zajíčkovou. Vlasta pracovala v továrně na drátěná lana, pak v továrně na výrobu papírového zboží, v továrně na roury, v Léčivech Praha a nakonec v zemědělství. Janovi a Vlastě se v roce 1953 narodila dcera Jana. Po smrti otce Štěpána Laláka žili mladí v domku již jen s matkou Annou. Anna žila v pokoji a oni s dítětem v kuchyni.

Jan časem přistavěl místo dřevěných chlívků dílničku a prádelnu, v domě vybudoval koupelnu a toaletu. Vzhled okolí domu se také změnil, náhon na mlýn se stal nepotřebný a vyschl, zahradnictví bylo zrušeno (v době výstavby dálnice D1 zde byla i osada maringotek s romskými rodinami) a později z něj byla znovu louka, přes silnici vyrostly nové domy a na západní straně se na náspu postavila silnice 101.

Po smrti Jana zůstala v domě jeho žena Vlasta s dcerou Janou. Vlasta se dožila vysokého věku 91 let a i v těchto letech byla poměrně soběstačná. Nyní zde žije jejich dcera Jana, která se snaží domek pořízený jejími předky udržovat.

 

Domek Laláků čp. 29 - foto březen 2016.

Jana je třetí generací Laláků v tomto domě. Dům koupil Štěpán Lalák, po něm nastoupil syn Jan Lalák a v poslední řadě je zde jeho dcera Jana Laláková.

Použity fotografie z rodinného alba, podklady z pracovních knížek, křestních listů, smluv kupních a trhových, knihovních návrhů a usnesení. Zapsáno se souhlasem majitelky nemovitosti - paní Jany Lalákové.

Zpracovala: Eva Šimková