_________________________________________________________________________________

18. Příběh

Někdy se s námi život točí jako na kolotoči (s čím se Jana svěřila)

Jana byla mladá, plná života a řeklo by se, že divoká. Toužila po svém krásně zařízeném domě, penězích a podnikavém manželovi. Tak se v osmadvaceti letech rozhodla jít osudu naproti a odešla pracovat do ciziny. Tam si našla práci jako recepční a začala slušně vydělávat. Také se tam zaláskovala do pohledného řidiče kamionu Lothara. Po čase přijela domů a jenom básnila, jak jí ten pravý božský, kterého konečně potkala, požádal o ruku, ona se z Čech odstěhuje nastálo a budou žít vysněný život ve vysněném domě. Rodiče byli rádi, že se konečně usadila. Její bratr byl také rád, že zde zůstane jako jedináček a oblíbenec rodičů. Jana jela zpět pracovat a rodiče zatím nakupovali starožitnosti, aby dcerce dali něco s sebou, protože koruna nemá hodnotu. 

Jana začala v práci trpět nevolnostmi a domnívala se, že je těhotná. S Lotharem se dohodli, že se vrátí do Čech, skočí k doktorovi a zařídí svatbu na Konopišti a vše okolo. Vše si sepsali a ujasnili i průběh svatby a počet hostů. Dohodli se i o tom, že ona ať vše zařídí a Lothar to zaplatí. Pak odjela domů a její domněnka o dítěti se potvrdila a tak tu radostnou zprávu volala svému miláčkovi, ale dovolat se nemohla. Snažila se s ním spojit jakýmkoliv způsobem, ale všechny adresy byly zrušeny. Jana začala mít strach, co se stalo, a tak se vydala opět za hranice. Měla štěstí, v jeho práci jí dali adresu, kam se ihned rozjela. Šťastná, že je ten její v pořádku konečně dorazila k němu před domek, kde zazvonila. Otevřely se dveře a v nich stála hezká příjemná žena a řekla jí, že manžel není doma, že je s jejich dětmi venku. Jana se zhroutila a zhroutily se jí i sny o šťastné rodině. Sice jedna šťastná rodina zde byla, ale nebyla to ta její. Lothar jí pak vyhledal a bla bla bla vykládal, jak jí miluje, ale bál se jí říci, že má ženu a děti a když zjistil, že čeká miminko, tak neměl odvahu a dítě by vše zkomplikovalo, tak nevěděl co dělat a bla bla bla.

Jana se vrátila domů a rozhodla se dítě nemít. Nastali však komplikace a její rozhodnutí mělo za důsledek, že další děti už pak nikdy nemohla mít. Po čase si koupila domek a seznámila se s Honzou. Ten vzal na vědomí tuto skutečnost a řekl, že mu to nevadí a po dětech netouží. Vzali se a začali spolu podnikat, podnikání jim šlo a tak se jejich život skládal z práce, úspěchů a mejdánků. Nic jim nechybělo a žili si spokojeně, bez problémů, bez hádek a na pohled šťastně. Před Vánocemi Jana lítala a sháněla dárky a těšila se. Jenže 22. prosince zazvonila pošťačka s dopisem a Jana dostala nečekaný dárek dopředu. Když obálku otevřela, tak si přečetla, že manžel požádal o rozvod. Honza ji pak vysvětlil, že důvodem k rozvodu je jeho touha po dítěti a to čeká s jejich společnou kamarádkou. Jana se to snažila nést hrdě, ale začala pít. Jana a Honza nadále neměli mezi sebou problémy a o majetek se slušně podělili jako málokdo. Vše se dělilo bez hádek napůl. O co se nemohli dohodnout, tak si klasicky hodili korunou. Kvůli rozjednané zakázce spolu žili a podnikali ještě dva měsíce ve vší pohodě. Na všechny to působilo, že se k sobě vrátí, ale po utržení peněz si je rozdělili a definitivně se rozešli.

Janě zůstal dům, peníze, starožitnosti a utápění se v slzách a alkoholu. Jak to jen život umí, tak jí nečekaně napsal Lothar, že se zastaví. Jeho návštěva měla rychlý spád. Byl již rozvedený, plný omluv a slov o lásce, touze s Janou žít a vzít si ji. Jana se rozzářila, a tak hodila vše za hlavu a začala znovu. Po roce soužití Jana těžce onemocněla a navíc v té době ji přátelé z ciziny uvědomili o tom, že Lothar je podvodník a zloděj a hlavně by v rodné zemi živořil. Když už na tom byla zle, tak řekla přátelům, že kdyby nebyla tak nemocná, tak by ho ihned vyhodila. Přišel ale rychlý konec a Jana zemřela. Při pohřbívání vhodil Jany bratr hrst hlíny a květinu do hrobu. Při zadunění o rakev si všichni uvědomili, že s hlínou vhodil na rakev i kámen. O hrob se nadále nestaral. Bratr, který ji nikdy nebyl oporou, zdědil dům a ihned vystěhoval Lothara. Dům i se vším starožitným zařízením nabídl k prodeji. Dům koupil podnikatel z města na rekreaci. Jednou o víkendu dorazil s rodinkou a dům byl úplně totálně vykraden, zbyly jen holé stěny. Nikdo ze sousedů nic neviděl, nic neslyšel, a tak to skončilo. Tak po Janině snažení o krásném domově nezůstala ani památka. Sice během života všeho dosáhla, ale za jakou cenu a nakonec i za cenu nejvyšší a to půlku času, který zde mohla ještě být. K jejímu rychlému skonu určitě dopomohl fakt, že zjistila, že Lothar byl a zůstal lotrem.

A jak dopadli dva její osudoví muži? Honzova nová družka dítě nedonosila, ve finále se rozešli a Honzovi zůstala opět jenom práce. Lothar onemocněl, chvíli se protloukal a nakonec se vrátil domů. Nechtěla ho zpět ani bývalá manželka, ani děti a tak se stal skoro bezdomovcem. Osud k němu byl ale milosrdný a tak rok po návratu domů odešel také navždy.

-eš-