Zprávy a zajímavosti z obce

_________________________________________________________________________________

23.2.2020 - Víte, jaký je původ vašeho příjmení ??

 
Příjmení vznikala postupně, zprvu u šlechticů v podobě přídomku. V Evropě se příjmení nejprve objevila v Benátkách (9. století), poté se tento zvyk rozšířil do severní Itálie a jižní Francie (10. století), dále do Katalánska a severní Francie (11. století) a poté do Švýcarska a Anglie (12. století).
 
Příjmení se u nás formovala několik století od 14. do 18. a to z vlastností, schopností, řemeslných zručností, vzhledu či nějakých příběhů ze života nositele příjmení. Příjmení však nebylo plně dědičné. V minulosti se stávalo, zejména po roce 1648, že členové určité rodiny si příjmení měnili, protože přejímali příjmení podle označení hospodářské usedlosti, na níž se zrovna usídlili. Příjmení nejdříve měla šlechta, pak měšťané a sedláci. Po roce 1780 začali dostávat příjmení i chudší obyvatelé. Také se lidé jednoho jména a v jednom místě potřebovali od sebe odlišovat příjmením, aby se vědělo, o koho jde.
 
Povinné používání příjmení v českých zemích zavedla císařovna Marie Terezie. Příjmení byla určována často podle znamení domu, v němž lidé bydleli, protože si svá obydlí nad dveřmi a okny zkrášlovali vyřezáváním, nebo malbou (Jakub Růže). Příjmení byla volena i podle místního původu (Jan Vodňanský), ale i jinak (Petr Kovář). V roce 1786, kvůli zpřesnění evidence obyvatel a lepšímu výběru daní, byl vydán Patent o dědické posloupnosti císařem Josefem II. Od té doby se druhá jména nesměla měnit a stala se tak dědičnými. Od poloviny 19. století došlo k pravopisné reformě a s tím i k úpravám jmen.
 
Nejčastějším příjmením u nás je Novák a bylo to ovlivněno tím, že každý kdo přišel do nějaké již uzavřené komunity, či kolektivu, jako nový, tak byl tak i pojmenován - Novák, Nový, Nováček atd.
 
Jména v našem okolí jsou odvozena z minulosti, ale i převzata z jiných jazyků.
 
Svoboda – označován svobodný člověk, dříve svobodný sedlák.
 
Dvořák – označován člověk ze dvora.
 
Zeman – označován drobný šlechtic ze zemanského dvora.
 
Král – jako označení krále (spíš král lovu atd.)
 
Žebrák – označení pro chudáka, mrzáka, žebrajícího.
 
U některých jmen je jejich původ jasný třeba:
 
Pěnkava, Zezulka (žežulka), Čížek, Rybák – ptáci.
 
Chalupa, Bouda – názvy obydlí.
 
Kůrka, Kroupa – potraviny.
 
Zahradník, Zámečník – řemesla.
 
Krátký, Hladký, Mládek (mladší) – z přídavných jmen.
 
Hůrka (hora), Snížek (sníh), Tatíček (táta), Sobotka (sobota) – zdrobněliny obecných názvů.
 
Fišer (Fischer) = rybář, Haupt = hlavní, Kunte (kunt) = zákazník – z němčiny.
 
Ale pokud je vaše jméno odvozeno z něčeho vám neznámého, nebo cizích slov, či z nářečí, jako níže: 
 
Šimek - nářeční slovo šimek = vrabec, nebo převzato z hebrejštiny a znamená naslouchající.
 
Pikeš - východočeské nářečí pikat = odpočívat.
 
Hořínek - z nářečního názvu ryby hořavky.
 
Tak původ svého jména, a spousty věcí okolo něj zjistíte například ZDE
 
Jednoduše zadejte příjmení, které Vás zajímá, dejte hledat, pak vyskočí mapka a zadejte původ. Zde můžete zjistit i mnoho jiných zajímavostí okolo vašeho příjmení.
 
Popřípadě je možné využít i tento odkaz ZDE 
 

______________________________________________________________________________

14.2.2020 - Den sv. Valentýna – svátek zamilovaných

Na dnešní den 14. února připadá svátek sv. Valentýna, tento den je známý jako svátek zamilovaných. Víme však, kde se tato tradice vzala?

Dříve se slavil mezinárodní den žen, od kterého se po sametové revoluci upustilo, tak jako od červených karafiátů. Pak se začaly objevovat svátky nové, jako svátek sv. Valentýna a třeba halloween. Takže každá doba nese své a třeba se pak k tomu, co nám připadá špatné, po čase zase vracíme. Většinou přetrvával názor, že tento svátek jsme převzali z Ameriky, kde je poměrně zprofanovaný, ale není tomu tak, jeho kořeny jsou v Evropě. 

Tak, jak ho známe dnes, tak se u nás ujal především z komerčních důvodů. Svátek se začal slavit až od 20. století. Za rozšířením, této tradice nestál nikdo jiný než pouhý podnikatel, američan Walter Scott, který byl v té době na pokraji bankrotu. Měl firmu na vánoční přáníčka a napadlo ho rozšířit ji o valentýnská. Tím započala novodobá forma tohoto svátku. Z toho taky vyplývá, že láska je láska, ale prachy jsou holt prachy.

Sv. Valentýna si připomínáme v polovině února, avšak odkud se ale legenda vzala, okolo toho panují nejasnosti. Existují dvě legendy. Podle jedné byl sv. Valentýn ochránce zamilovaných a podle druhé léčitel. Spíše to vypadá, že by se mohlo jednat o prolínání životů dvou stejnojmenných světců. 

Podle jedné legendy tedy Valentýn, když byl zákaz svateb, tak tajně oddával, a tím padl v nemilost a císař ho nechal 14.2.269 popravit. 

Podle druhé byl léčitelem, kterého římští senátoři obvinili z nekalých léčitelských praktik, takže byl uvržen do žaláře a popraven. V obou verzích legendy byl sv. Valentin původem urozený Říman. Takže kořeny svátku pocházejí z Evropy. 

Dříve tato oslava však neměla nic společného s láskou v partnerském vztahu, ale oslava měla vyčistit města od zlých duchů. Obětovala se zvířata, dokonce jejich krví se napouštěly biče, kterými muži bičovali mladé ženy (prostě takové sadomasochistické vyznání lásky).

Neví se přesně, kdy byl sv. Valentýn svatořečen, avšak ví se, že v 5. století byl papežem Gelasiem I. vyhlášen 14. únor jako svátek sv. Valentýna a vyvinul se v dnešní svátek zamilovaných.

Takže na svátek zamilovaných nezapomeňte, slavte ho s tím, koho milujete, s květinou, dobrým vínem a příjemně bez rituálů a bičování, to už je dávná minulost.

__________________________________________________________________________________

19.1.2020 - Masopust dříve a nyní

Masopust je svátek, který se může také nazývat fašanky, voračky, končiny, šibřinky či karneval. Je svátečním obdobím mezi Vánocemi a Velikonocemi. 

Začíná po Třech králích, tedy 7. ledna, konec je však pohyblivý, podle toho, kdy jsou Velikonoce. Hlavní oslavy dříve probíhaly celkem 3 dny – od neděle do úterý. V úterý nastalo vyvrcholení celé zábavy – to chodili lidé za maškary a večer se konala zábava. Den poté se nazýval Popeleční středou. Popeleční, protože se světil popel z jívy - kočiček, které byly posvěceny minulý rok. Tímto popelem dělal kněz věřícím na čele křížek, čímž jim bylo připomenuto, že život je pomíjející.

Masopustní neděle se slavila v rozmezí od 1. února až do 7. března. Celé období masopustu mohlo být tedy různě dlouhé. Masopust vychází ze slov opustit maso. Období mezi masopustem a Velikonocemi se nazývá "Postní doba". Trvá 40 dní a začíná popeleční středou (jiné názvy pro tuto středu jsou černá, škaredá, smetná).

Dříve byl masopust slaven všemi, od nejchudších až po krále. Majetní strojili bohaté hostiny a pořádali panovnické masopustní reje. Později se toto přesunulo i na císařský dvůr do Vídně. Zábavy se konaly jak na venkově, tak ve městě. Masopustním radovánkám však neholdovali jen obyčejní lidé, oblíbili si je i šlechtici a panovníci. Oni této zábavě v maskách říkali karneval. Dokonce se však i předpokládá, že to byli právě čeští králové, kteří zábavy šlechticů v maskách dostali dále do Evropy. Těm, kteří se slávy nezúčastnili, se posílala bohatá výslužka. Výslužka většinou obsahovala huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopustní průvod měl za úkol způsobit nepořádek a zatančit si s děvčaty. Převlékání do kostýmů a tanec byl spojen s podporou plodnosti zvířat a bohatou úrodou na polích. 

Masopustní průvod měl pestré kostýmy, které symbolizovaly hodnoty, které byly pro naše předky zvlášť významné. Od které doby nosí lidé masky na masopust, se neví. První zmínky o maskách pochází již z 6. století z doby předkřesťanské. Později však vymizely. Církev bujaré zábavy masek zakazovala. Masky se zpět navrátily až ke konci 19. století a to díky posilování českého vlastenectví. Ví se, že zvířecí masky pochází ještě z dob předkřesťanské. Převleky za jiné lidské postavy se objevily až mnohem později. Lidé věřili, že když se převléknou za zvíře nebo postavu, přebírají jeho vlastnosti i moc. Dříve se směli převlékat do masek pouze muži. Masky ukazovaly plodnost, smrtelnost a úctu k přírodě. Ty novější parodovaly různé postavy. Nynější masky jsou ovlivněny hlavně filmovou tvorbou.

Nejvýznamnější masopustní postavou byl sám Masopust v doprovodu své družky a oba byli vyvolávači a mluvčí celého průvodu. Jeho kostým je z kousků látek a růžiček. Dříve nesměl chybět Laufr, musel mít papírovou čepici a chodil před průvodem. Bouchal na všechny dveře a vrata a zjišťoval, zda bude otevřeno a průvod bude vítán. Nesměla chybět ani maska medvěda. Ta patří k nejvíc užívaným, a také i k nejstarším. Bez této masky se žádný masopust neobešel. Dříve vedl medvěda medvědář. S medvědem si musely ženy a dívky zatancovat. Odmítnout se nesmělo. Při tancování dívky vyskakovaly vysoko, aby vyrostl vysoký len. Jako další nesměla chybět kobyla. Je to maska pro dva lidi. Jeden člověk dělá hlavu a ten druhý pozadí. S kobylou chodili kozlíci a žid. Na památku krále Baltazara dělala kobyla obchůzku spojenou se zábavou, popíjením kořalky a pojídání tučného vepřového. Hospodář občas dal i zlatku. Končívalo to vždy u starosty, který ji nakonec odkoupil. Starosta ji jakoby nechal utratit a pak ji přenesli do hospody, kde se vždy zázračně uzdravila. Jednou z nejčastějších masek je také bába. Ta chodívala často společně se židem a měla většinou nůši s dítětem.

V dnešní době se v masopustním průvodu objevují masky filmových a pohádkových postav, řemeslníků a různé jiné. Už se nedodržují všechny zvyky, ale buďme rádi, že díky těm, kteří tyto masopusty pořádají, tak tato tradice nevymizela z našeho života úplně.

Šimková

 

______________________________________________________________________________

14.12.2019 - Proměna adventního věnce časem.

Tuto neděli 15.12. budeme zapalovat na adventním věnci třetí svíci, ale kdy začala tato tradice a co svíce znamenají, to málokdo ví. Adventní věnec existoval již v předkřesťanských dobách. V domech, v zimním období poskytovaly zelené větve na věnci příjemné bydlení dobrým duchům a holé věnce ze slámy odháněly zlé duchy. Samotný věnec symbolizoval věčnost. Kromě svíček, mašlí a dalších dekorací, ho zdobily hlavně větvičky jehličnanů či cesmíny.

U křesťanů značí adventní věnec symboliku Kristova kříže ve vztahu ke čtyřem světovým stranám. Na tomto věnci mohou být čtyři, nebo pět svíček. Tyto svíčky dříve znamenaly předzvěst příchodu Krista a vítězství nad temnotou. Na adventním věnci jsou svíčky zapalovány proti směru hodinových ručiček.

 

Jsou různé názvy svící:

I.

1. svíčka: Ta nese jméno Naděje (Svíce proroků).

2. svíčka: Mír (Betlémská svíce).

3. svíčka: Přátelství (Pastýřská svíce).

4. svíčka: Ta se jmenuje Láska (Andělská svíce).

5. svíčka: Do věnce se přidávala i pátá svíce. Ta se dávala doprostřed a měla bílou barvu. Symbolizovala Krista. Lidé ji zapalovali na Štědrý den po západu slunce.

Tři svíce mívaly barvu fialovou, jedna růžovou a jedna (pátá bílou). První dvě svíčky znamenají naději a mír a mají fialovou barvu. Třetí svíčka (růžová) je svíčka přátelství. Čtvrtá svíčka, opět fialová, znamená lásku. Pátá, čistě bílá, posazená do středu věnce, symbolizuje čistotu Krista nebo neposkvrněnost Panny Marie.

 

II. Jiné názvy, které se používají ve spojení se svícemi

1. svíčka Patriarchů     

2. svíčka Proroků 

3. svíčka Jana Křtitele       

4. svíčka Marie, matky Ježíšovy

5. svíčka Kristus, světlo světa

 

Ve 20. století býval věnec zavěšený na čtyřech stuhách. Na horní části věnce byly umístěny velké mašle mezi svíčkami. Ozdoby přírodní a nejčastěji slaměné, visely z věnce dolů v různé výšce. Nejobvyklejší barvou stuhy a svíček byla červená a oblíbená, mimo fialové, byla i zlatá.

Také vánoční stromky bývaly někde zavěšeny ze stropu dolů, přesně obráceně, než dnes. Bývalo to asi z důvodu nedostatku místa v obydlí, kde většinou ve dvou místnostech žily i tři generace.

 

Na přelomu tisíciletí se dávali lidé přednost věncům na stůl.

 

Dnes na moderním adventním věnci se svíčky umisťují různě a jejich počet i barva je libovolná. Používají se většinou čtyři svíčky, které symbolizují čtyři týdny adventního období (1. Neděle železná, 2. Bronzová, 3. Stříbrná a 4. Zlatá), které předchází Vánocům. Dnes někteří výjimečně umísťují i pátou svíčku a to ve středu adventního věnce.

Dnes je již jedno, jak je věnec nazdoben, do jaké barvy, zda má čtyři nebo pět svíček, důležité je, že jsme si dochovali alespoň něco ze starých lidových tradic a při první adventní neděli se v domácnostech rozhostí klid a sváteční pohoda.

Autor: Ludmila

________________________________________________________________________________________

Jako broučci z pohádky .......

...... vypadaly děti, které se vydaly 30.11. v sobotní podvečer s lampičkami cestou z Voděrádek do Kuří.

V pátek večer v Říčanech v Kostele sv. Petra a Pavla byl posvěcen adventní plamen světla, aby přinesl všem lidem dobré vůle klid, pohodu a lásku do jejich domovů.

V sobotu v podvečer se sešli rodiče s dětmi v ulici k Mejtu, kde si připálili lucerničky a za zpěvu koled vyrazili do Kuří. Na návsi v Kuří se rozsvěcel stromek, bylo tam připraveno posezení, ohně na ohřátí, hudba a občerstvení (svařáček, čaj, gulášová polévka, sýroví šneci, ovocné špízy, sladké pečivo a tradiční dort s cestou Kuří – Voděrádky). 

Za setmění dorazil průvod s lucerničkami v čele s Josefem, Marií dvěma velkými anděly a pěti malými andílky do Kuří a za zpěvu Adámka Skolila bylo předáno posvěcené světlo všem  sousedům.

Andílkové tam pak rozdávali maminkám a babičkám drobné dárky (většinou z chráněných dílniček) a jmelí. Pro velkou účast se ale bohužel na některé nedostalo, přestože byl připraven 70x dárek a 70x jmelí. Pro děti bylo připraveno občerstvení (mandarinky, jablíčka, banány, vánoční cukroví, štoly, chlebíčky a pro zahřátí smažený kuřecí řízek v housce). Děti mohly dojít ke kapličce k Marii a Josefovi vyslovit svá vánoční přání. Tam dostaly hračky. Dospělí si mohli posedět, popít, pojíst, promluvit s přáteli a oslavit tím začátek vánočních svátků. 

                      

Bylo hezké, že na tuto cestu z Voděrádek se vydalo téměř sto lidí - rodičů s dětmi z Voděrádek, Říčan, Modletic, Dobřejovic, Popoviček i odjinud. V Kuří na návsi se shromáždil téměř stejný počet lidí.

Hlavním úkolem této akce bylo, aby se rozsvítilo světlo v duších všech přítomných a hlavně světlo v očích dětí, což se povedlo.

Velký dík patří především těm, kteří tuto akci finančné i jinak podpořili.

Fotografie z této akce naleznete již nyní v sekci fotogalerie (klikni zde).

E. Šimková

_________________________________________________________________________________

13.10.2019 - Oslava 110ti let dobrovolného hasičského sboru v obci Kuří.

Dne 12.10. v sobotu se konala oslava 110ti let trvání hasičského sboru v obci Kuří. V malých obcích jako je Kuří, bývali dobrovolní hasiči a různé spolky důležitou součástí pro soudržnost obyvatel. Hasičský spolek byl vždy oporou obce a pomáhal při živelných pohromách a mimořádných událostech. Obec se na ně mohla vždy spolehnout. Mimo svou základní činnost stále ještě pořádají tradiční čarodějnice a vypomáhají v obci. Jejich předchůdci pořádali i plesy a zábavná sportovní klání v Roklích.

Sportovní klání.

Sbor dobrovolných hasičů by se však nemohl udržet bez příspěvků a sponzorských darů. Takže SDH Kuří vzala pod svá křídla obec Nupaky.

Na začátku slavnostní sobotní akce položili hasiči věnec k pomníku padlých hrdinů a promluvili zde: starosta SHD Kuří - pan Karel Chaloupecký, starosta města Říčany - Mgr. Vladimír Kořen a senátor - JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D.. Protože obec Kuří nemá v tuto chvíli místnost, kde by se dalo posedět, tak byli všichni, včetně podporovatelů z Voděrádek, pozváni k rybníku na posezení u ohně s občerstvením. Zde se všichni poveselili, pojedli a poklábosili ke všeobecné spokojenosti.

Fotky ze sobotní akce.

Vzhledem ke krásnému podzimnímu odpoledni a hezkému místu u rybníka se akce vydařila a zúčastněným se velice líbila.

_________________________________________________________________________________

14.8.2019 - Od srpna má obec další chodník s hezkými ostrůvky zeleně.

Říčanům a tím obci Voděrádky byl předán do používání další kus nového chodníku. Chodník vybudoval a zeleň na ostrůvcích osadil investor výstavby rodinných domů - firma ABCD. Doufáme, že se dočkáme dalšího pokračování tohoto chodníku v Krabošické ulici a to až k poslednímu domu po pravé straně směrem k silnici číslo 101. O další vybudování chodníku s opravou kanalizace bylo požádáno již před rokem 2019 v Zámecké ulici, rovněž bylo požádáno na tento rok o PD. Také na povrch ulice U Boudů bylo požádáno o PD. Pokud toto bude dotaženo do konce, tak již nebudeme mít prašné ulice.

E. Šimková

____________________________________________________________________________________

9.8.2019 - Změna k lepšímu v Krabošické ulici

Již včera jste si mohli povšimmout, že někomu není vzhled obce lhostejný. V Krabošické ulici došlo k velké změně. Investor, který zde staví Anglický resort, tak započal s úpravou před domky a to nejenom tam. Aby se lidé nemuseli koukat na rozpadlou halu silničářů a stráň se škarpu s poházeným odpadem, tak zde toto místo vyčistili, vysázeli zde vzrostlé stromy a keře, které budou zalévat a po vzrůstu budou hezkým zeleným oddělením skládky silničářů.

Eva Šimková

________________________________________________________________________________

2.8.2019 - Každá vykonaná práce přinese své ovoce.

V loňském roce minulý osadní výbor pořádal akci pro děti a dospělé „Zasaď si svůj strom". Ovocné stromy byly vysazeny v Krabošické ulici za asistence dětí. Někteří si svůj stromek občas zalili, ale vzhledem k suchu, byly stromy námi zalévány pravidelně, aby neuschly, protože jsou vysazeny na jižní stráňce. Zde platí, že práce přináší své ovoce. Přestože jsou stromky teprve rok staré, počasí není zrovna ideální, tak na jednom z nich a to stromečku, který vysadily děti Sobotků, jsou první plody. Toto je výsledkem dobré výsadby, pravidelné zálivky a hlavně kvalitních stromků od zahradníka pana Havlíčka.

E. Šimková

_______________________________________________________________________________

6.7.2019 - Místo koukání do počítače - procházka přírodou.

Začaly prázdniny a je škoda, že dospěláci myslí především na sebe a ne na děti. Lepší než sedět u počítače, nebo si hrát s mobilem, je vzít děti do přírody a vymyslet pro ně něco zajímavého. Stačí, když se dají dohromady známí nebo rodina a hned je dětí jako smetí. My jsme se rozhodli udělat pro své děti hezké odpoledne. Spojila se rodina, dobrovolní hasiči a rybáři z Kuří a kamarádi a akce byla na světě.

Využili jsme na sobotní akci stezku na Kuří. Pojali jsme to jako cestu z jednoho království do druhého, třetího atd. Nakonec se nám sešlo 35 dětí, 50 rodičů a dospěláků, 16 masek a 12 dobrovolníků. 

Děti u vchodu do prvního království obdržely cestovní pas, rozdělily se do skupinek a vyrazily za dobrodružstvím.

Jak procházely různými královstvími, tak do pasu obdržely známku, že královstvím prošly a splnily úkoly a navíc dostaly odměnu. Navštívily zemi lidojedů, kde musely skolit zvíře, aby lidojedi měli co jíst a nesnědli je. Dále putovaly do království Mrazíka, kde potkaly bábu, Marfušu, dědečka Hříbečka a Ivánka začarovaného v medvěda. Cestou v království Draků narazily na hnízdo draka Voděráka s vejci, kam král přivedl jako svačinku princeznu a děti ji musely zachránit. Přes mýtinu v království Pokladů děti potkaly permoníky, kteří tam těžili drahokamy a zlaté valounky. Po pěšince se dostaly až do království Víl, které zaklel zlý čaroděj, a děti jim musely pomoci. V zemi Vodníků posbíraly vodníkově ženě perly z jejího náhrdelníku a v potoce na ně číhal vodník. V Podivném království musely motýlovi posbírat poztrácené míčky. Konečně dorazily do posledního království Rybářů, kde lovily ryby. V Kuří u rybníka na ně čekalo hasičské auto, házení míčků, rozdávání tatranek a opékání špekáčků. Také dobrovolní nadšenci napekli kremrole, muffiny, buchty, rybáři opekli kapry a také se zde mohli všichni občerstvit. 

Počasí přálo a hlavně děti byly nadšené a plné zážitků a o to nám především šlo. Fotografie z naší akce:

Pohádkový les 2019

Děkuji všem, kteří se zapojili a nemysleli na sebe, ale udělali něco pro děti. 

Takže to berte jako inspiraci na prázdninové volno a udělejte něco pro své děti, či vnoučata a tím i pro sebe. 

V našem okolí bylo vybudováno v minulých letech spousta míst a cest, kde pro ně s přáteli, či sousedy můžete udělat hezké odpoledne.

Eva Šimková