________________________________________________________________________________________

Dům v Krabošické ulici čp. 27 a s ním související osudy dalších dvou domů.

Dům čp. 27

V roce 1910 přišla do Voděrádek rodina pana Procházky, který se živil jako střívkař (ten, kdo nakupoval, upravoval, zpracovával a dále prodával zvířecí střívka řezníkům). Rodina Procházkových se zde chtěla usadit a postavit si dům, ale v té době se za ně musil někdo zaručit. Zaručil se za ně místní majitel usedlosti, polí, luk a lesů - řezník pan Antonín Koubek. Řezníci totiž již historicky požívali značné úcty a společensky se počítali mezi „velké pány“, také často mimo řeznictví provozovali i hospodu s výčepem. 

Pan Procházka prodával střívka nejen místním, ale i řezníkům do Vídně.  Bojoval také v 1. světové válce, odkud se po válce vracel nezraněn, ale při návratu domů (již v době míru) byli vojáci napadeni a on byl střelen do páteře. Byl převezen do lazaretu, kde svému zranění podlehl. 

Po válce paní Procházková obdržela peníze z Vídně za dodávky, které byly uskutečněny jejím manželem na začátku války. Z toho je patrné, že se dříve dbalo především na čest a solidnost v podnikání.

Usnesení z roku 1911 o zanesení domu a zahrady do pozemkových knih.

 

Procházkovi měli tři děti, dva chlapce a dceru Elišku. Po smrti paní Procházkové se sourozenci zřekli dědictví domu ve prospěch Elišky.

Dům, který si po roce 1910 postavili Procházkovi. Dnes dům stojí přestavěn v Krabošické ulici. Na pravé straně je vidět, že zde nestál v té době žádný další dům a silnice byla pod úrovní vchodu do domu.

 

Rodina Procházkových s chlapci a malou Eliškou.

 

Eliška pracovala jako dělnice v Paze a později v zemědělství. Provdala se za Bohumila Kabelku, vyučeného zámečníka u Smrčiny v Uhříněvsi, který pracoval jako opravář v zemědělství.  Kabelkovi měli taktéž tři děti - Milušku, Věru a Bohumila, a tak si postupně domek upravovali, aby jim vyhovoval k dalšímu společnému životu. Pod okny jim vedlo jedno rameno potoka, náhonu na mlýnské kolo, za ním byla louka, pak hlavní koryto potoka a za ním vybíhala na pole stráň, zvaná Mikšák. Paní Eliška Kabelková ovdověla poměrně brzy, tak jako dříve většina žen.

Po smrti Elišky začala obývat dům jejich dcera Věra roz. Kabelková - Fučíková. Tento dům zrekonstruovala tak, aby splňoval požadavky moderního bydlení.

Přestavěný a udržovaný dům původně Procházkových (v dnešní době by se dřívější vchod ze silnice nacházel půl metru pod úrovní silnice)– rok 2015.

 

Dcera i syn Věry Fučíkové nyní vlastní domy v sousedství.  Všechny tyto tři domy stojí v Krabošické ulici.

Dům čp. 27 postavili Procházkovi, později v něm bydlela dcera Eliška roz. Procházková – Kabelková, nyní zde žije její dcera, v pořadí 3. generace Procházkových, Věra roz. Kabelková – Fučíková.

 

Dům čp. 49

V roce 2010 si syn Věry Fučíkové, Václav Fučík s manželkou Evou roz. Stránskou a dcerou Simonou postavil na zahradě patřící původně k domu čp. 27 malý moderní domek, bungalov.

Dům stojí vedle domu - původně Procházkových v ulici Krabošická a naproti přes ulici je postaven dům čp. 32 – rok 2015.

 

Zde jde o 4. generaci žijící ve Voděrádkách, začínající Procházkovými, později Eliškou roz. Procházkovou – Kabelkovou, žijící zde Věrou roz. Kabelkovou – Fučíkovou a majitelem domku Václavem Fučíkem.

 

Dům čp. 32

Když v roce 1952 prodávali pan Antonín Koubek a paní Anastázie Koubková pole v dnešní Krabošické ulici, které bylo rozděleno na čtyři stavební parcely, tak jednu z těchto parcel koupila paní Bondarjuková (rumunka) s panem Koščukem (polák). Přišli spolu do Voděrádek po válce a postavili si zde domek. Paní Bondarjuková pracovala jako zemědělská dělnice a později vařila v závodní jídelně a pan Koščuk byl zaměstnán jako řidič. Brzy po dostavení domu pan Koščuk zemřel a v domě zůstala bydlet paní Bondarjuková se synem.

Paní Bondarjuková (foto z archivu rodiny Koubků).

 

Po její smrti v roce 1982 koupil tento domek pan Bohumil Kabelka, který si léta střádal každou korunu, aby si splnil svůj sen o vlastním domě. Byl synem Elišky a Bohumila Kabelkových z protějšího domu. Protože byl zedník, tak pomalu, postupně dům upravoval. Zemřel poměrně brzy a po jeho smrti a vypořádání dědictví v roce 2006 byl dům přepsán na jeho neteř Věru, která má syny Václava a Tomáše. Jeden ze synů Václav Hubata-Vacek ml. se rozhodl začít v roce 2014 dům rekonstruovat a bydlet v něm s rodinou. Je potomek manželů Procházkových, kteří zde začali žít v roce 1910 v protějším domě. 

Stává se v řadě 5. generací potomků, kteří zde chtějí zapustit své kořeny. Ve Voděrádkách začali žít Procházkovi, později Eliška roz. Procházková – Kabelková, žil zde její syn Bohumil Kabelka (bratr Věry roz. Kabelkové – Fučíkové), dům čp 32 získala Bohumilova neteř Věra roz. Fučíková – Hubatová-Vacková a nyní zde žije její syn Václav Hubata-Vacek ml. s rodinou.

Začínající rekonstrukce a opravy domu původně postaveného panem Koščukem a paní Bondarjukovou v padesátých letech – rok 2015.

Veškeré informace na této stránce včetně fotografií byly uveřejněny se souhlasem výše uvedených rodin.

Zpracovala: Eva Šimková